Raněného Topolánka dotloukli kolegové
Když se předseda ODS Mirek Topolánek vrhal do neformálního rozhovoru s redaktory gay časopisu, zřejmě netušil, v jaké propasti skončí. Při tomto "skoku" se obrazně řečeno jen vážně zranil. Dotloukli ho straničtí kolegové.
Topolánek se příliš otevřeně rozpovídal o svých názorech na církev nebo některé kolegy, dotknout se mohl i Židů a homosexuálů. I když jeho výroky média zkreslila, nastřádanou lavinu Topolánkových prohřešků z posledních let už nešlo zastavit.
Dva měsíce před volbami musel na nátlak dalších členů opustit post superlídra, i když přepřahat se podle pravidel mělo až na kongresu. "Je smutné, když se strana nedokáže vypořádat se svým lídrem standardním způsobem a musí ho nestandardně popravovat," komentoval to později v Právu Topolánek.
ODS navíc stále nevyřešila další bratrovražedné spory a problém s kmotry, kteří ovládají stranu v regionech. Namále má už i v pražské baště, kde od minulých voleb podle posledního průzkumu ztratila polovinu příznivců navzdory tomu, že se metropolitní buňka zbavila kontroverzních figur ve vedení. Zejména starosty Prahy 5 Milana Jančíka. (více o pražských sporech čtěte zde)
Hluboce rozhádaná zelená duše
V těsném závěsu za Topolánkem je podle výběru iDNES.cz Strana zelených. Kometa minulých voleb pomalu zhasíná i kvůli sporům mezi poslanci nejmenšího sněmovního klubu. Během volebního období se rozdrolil.
Korunu dal vnitrostranické rivalitě strůjce předchozího úspěchu Martin Bursík. Po prohraných eurovolbách loni v červnu opustil post předsedy i kandidátku a nechal panovat mladého Ondřeje Lišku. Ještě nějaký čas se pak po jeho boku jako guru objevoval před kamerami.
Po pár měsících ale bylo všechno jinak. "Budu kandidovat proto, že cítím, že Ondřej Liška není pro boj, který nás čeká v těchto volbách, dostatečně zkušený, výrazný a pevný a že jsem pustil vedení Strany zelených příliš brzy," zdůvodnil začátkem února svou kandidaturu do Sněmovny v Ústeckém kraji.
Pár týdnů před volbami nechávají zelení spory pod pokličkou, na veřejnost se snaží pouštět jen neotřelé nápady ve volební kampani. Průzkumy jim ale moc šancí na vstup do Sněmovny nedávají, nedaří se jim ani v Praze. (více o posledních číslech čtěte zde)
Milion za zákon nedostali, jen padaly hlavy
Kariéru několika politiků ukončil test MF DNES milion za zákon. Na slib částky se šesti nulami za zmírnění zákona proti hazardu nejvíc doplatili místopředsedové KSČM. I když, jak se to vezme.
Jiří Dolejš přišel o stranický post, ale ve Sněmovně zůstal a ve volbách opět kandiduje. Dokonce jako pražský lídr komunistů. Policie navíc zastavila trestní stíhání jeho, i Čeňka Miloty, dalšího namočeného funkcionáře KSČM.
"Vnímám to jako potvrzení toho, co jsem vždycky říkal. To znamená, že se v té kauze nic trestněprávního nestalo. Šlo o normální jednání s člověkem, o kterém se pak, bohužel, ukázalo, že byl někým jiným," řekl Jiří Dolejš. Komunistické řešení jeho prohřešku kandiduje na titul Prasárna roku. (více o této anketě čtěte zde)
"Musím říct Mirkovi, že jste nám pomohl"
V testu MF DNES se zdiskreditovala také vznikající TOP 09. Spolu s dalšími lidovci do ní za zakladatelem Miroslavem Kalouskem z KDU-ČSL zamířil také poslanec Ladislav Šustr. Proslul svojí schopností shánět velké peníze pro tělovýchovou jednotu Orel a pověst potvrdil i před redaktorem převlečeným za majitele kasina.
"Musím říct Mirkovi Kalouskovi, že jste nám pomohl, aby měl pocit, že je povinovanej nějak reagovat," řekl tehdy Šustr domnělému sponzorovi. Kalousek se od něj okamžitě distancoval a Šustr složil poslanecký mandát. Odešel i z vlivného místa v dozorčí radě Sazky.
Preference konzervativní strany ale navzdory skandálu rostly a v posledních měsících jsou stabilní. Z tohoto pohledu se leckomu může jevit jako pokus o politickou sebevraždu program TOP 09. Počítá s drastickými úsporami například v citlivé oblasti zdravotnictví. Pacienti mají přímo platit víc.
"Je možné problémy řešit hned, sociálně únosně, nebo později, ale pak budou bolet neskonale víc," tvrdí exministr financí Kalousek. TOP 09 má podle něj silné sociální cítění, a právě proto se snaží o reformy. Od konkurence si ale "topka" vysloužila nálepku populistů.
"Hamižného Cyrila" mohl zničit spor s charitou
Bývalí bratři z KDU-ČSL odchodu pravicově zaměřené Kalouskovy party veřejně nijak zvlášť nelitovali. Jejich preference se ale snížily. A mohlo být hůř, dokonce rukou předsedy lidovců Cyrila Svobody.
Jeho sebevražedný pokus spočíval ve sporu s charitou o dědictví po Marii Kaprálkové. Svoboda se snažil u soudu prokázat, že podle starší závěti má na lukrativní činžovní dům v pražských Dejvicích nárok on. V médiích si za to vysloužil přezdívku "hamižný Cyril".
Zvažoval dokonce odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí soudu, nakonec to ale vzdal. Popřel však, že by ustupoval kvůli předvolební kampani. "Je to moje definitivní rozhodnutí. Dospěl jsem k tomu po poradě se svým advokátem," řekl iDNES.cz začátkem ledna Svoboda. (více o sporu s charitou čtěte zde)
Dočasný šéf poslanců vydržel roky, padl těsně před cílem
Ani momentálně nejsilnějším sociálním demokratům se předvolební harakiri nevyhnulo. Měsíc před výběrem nových poslanců museli obětovat předsedu Sněmovny a volebního lídra na Olomoucku Miloslava Vlčka.
Ten se zamotal do vysvětlování, proč vracel vypůjčený milion v papírovém sáčku a jak to bylo s jeho vlivem na státní dotaci, jež skončila v soukromém hotelu. Při větší porci mediální šikovnosti to mohlo dopadnout jinak, ale od sociálních demokratů se předseda poslanců podpory nedočkal. I tak zůstal ve funkci o několik let déle, že se původně čekalo.
"Byl jsem přesvědčen, že to pan Vlček může zvládnout, ale dostal se do obtížné situace," komentoval pád oranžového pěšáka předseda Jiří Paroubek. Jeho odchod přitom označil za odvážný krok a vyjmenoval řadu rivalů, kteří by ho měli následovat. V očích veřejnosti stažení Vlčka straně nijak zvlášť neuškodilo. Podle analytiků i proto, že se s problémem vypořádala rychle.