„Důkazy odhalí oponu podvodu skutečně světových rozměrů. Miliardy íránských dolarů se točily v systému tak rozsáhlém, že ovlivňovaly ekonomiky celých zemí na Blízkém východě, a tak velkém, že nad ním ochrannou ruku držely ministerstva v Turecku i Íránu,“ popsal složitý případ americký prokurátor David W. Denton na konci listopadu pro The New York Times.
Důkazy přinesl korunní svědek a jedna z hlavních postav v třaskavé kauze, obchodník s tureckým a íránským občanstvím Reza Zarrab. Toho američtí vyšetřovatelé zatkli loni v březnu v Miami, když se s rodinou vydal na výlet do Disneylandu. Měl se zpovídat z porušení ekonomických sankcí uvalených americkou vládou na Írán, z uplácení, konspirace a praní špinavých peněz.
Trump oznámil tvrdší sankce proti Íránu, jadernou dohodu nezrušil |
Obcházení sankcí, které zakazovaly obchod s Íránem, podle serveru The New Yorker spočívalo v tom, že se íránská ropa nakupovala nikoliv za peníze, ale za zlato a potraviny. Sankce na tento postup nemyslí a strůjci plánu tak využili „díry v zákoně“. A k tomu se obchodník se zlatem Zarrab víc než hodil. Na vrcholu obchodů měl každý den nakoupit a do Íránu odvézt tunu zlata.
Erdogan žádal propuštění Zarraba. Ten teď svědčí proti němu
Ještě předtím, než se Zarrab ke všemu přiznal, se jeho právníci - mezi nimi i bývalý primátor New Yorku Rudy Giuliani - snažili dohodnout v Turecku „politické řešení“ kauzy, něco na způsob výměny vězňů. To jim však nevyšlo.
Zarrab se proto po roce ve vazbě a několika schůzkách právníků s vyšetřovateli, prokurátory i agenty FBI podle The New York Times rozhodl spolupracovat a stal se klíčovým svědkem obžaloby.
Ještě před pokusem o puč loni v létě se o Zarrabovo propuštění zasazoval i samotný prezident Recep Tayyip Erdogan. U soudu na Manhattanu, který běží od začátku prosince, nyní Zarrab popsal, jak v roce 2012 tehdejší premiér Erdogan dvěma státním bankám osobně dovolil, že se mohou tajného obchodování s Íránem - a tedy porušování amerických sankcí - zúčastnit.
V dalších čtyřech letech Zarrab ve spolupráci s tureckou státní bankou Halkbank a podle některých zdrojů i s americkými bankami pomáhal Íránu utratit výdělky z ropy a plynu v zahraničí. Turecká banka svůj podíl na komplotu popírá. Čtyřiatřicetiletý Zarrab se přiznal i k tomu, že tehdejšímu tureckému ministru financí Zaferu Caglayanovi poslal úplatky v desítkách milionů dolarů.
A když si podvodných finančních toků v roce 2013 všimla turecká policie, jejich nadřízení jim případ sebrali, mnohé z nich uvrhli do vězení a Zarrab s pověřením turecké vlády uplatil soudce, „aby celá věc zmizela“. V té době už však dění v Turecku začala sledovat i americká FBI a došla ke stejným závěrům jako vyhození policisté.
„Zisk už si nepamatuji. Sto, možná sto padesát milionů dolarů“
Komplotem, kterým chtěl podle svých slov „pomoci své rodné zemi Íránu“, sám Zarrab vydělal nemalé částky. „Přesně už si to nepamatuji, ale mohlo to být sto milionů dolarů. Možná více než to, možná sto padesát milionů dolarů,“ vypověděl Zarrab prostřednictvím tlumočníka při křížovém výslechu, který vedla obhájkyně tureckého bankéře Mehmeta Hakana Atilly, svého času zástupce generálního manažera v Halkbanku.
V případu je Atilla nyní souzen jako jediný poté, co Zarraba vyšetřovatelé přetáhli na svou stranu. Na rozdíl od něj se však obvinění brání a svou obhajobu postavil právě na osobě íránsko-tureckého byznysmena. Tvrdí, že se mu nedá věřit a že si velkou část své výpovědi vymyslel. Nařčení přitom zakládá na přepisu jednoho telefonického hovoru.
Zarrab měl podle něj z vězení zavolat jistému Ahadovi a říct mu, že „se člověk musí přiznat ke skutkům, které nespáchal“, aby v USA dostal nižší trest. Podle bankéřových obhájců to dokazuje, že je Zarrab ochotný lhát. Íránský Turek zkazky o hovoru nevyvrátil. Podle své vlastní výpovědi je totiž ochotný i uplácet.
U soudu se podle serveru NBC News přiznal, že dozorcům v newyorské federální vazební věznici zaplatil celkem 45 tisíc dolarů výměnou za alkohol a možnost zavolat si z telefonu bachařů. Bez problému také v cele kouřil syntetickou marihuanu. V brooklynském vězení mu však podle jeho čtvrteční výpovědi šlo o život, proto jej policie přesunula na blíže neupřesněné místo.
Na světlo také u soudu vyšlo obvinění Zarrabova někdejšího spoluvězně, kterého podle Bloombergu dopadli v Praze pro dodávání zbraní kolumbijské guerille FARC. Ten tvrdí, že je Turek v cele znásilnil. Spekulace, že soudní výlohy spoluvězni platí Turecko, jeho obhájce pro NBC News odmítl. Zarrabův advokát zase vězňovu výpověď označil za „urážlivou a falešnou“.
Černá skříňka s tajnými dokumenty
Zarrab je v turecké společnosti dobře známý. Oženil se místní popovou hvězdou a za své pohádkové bohatství si údajně nechal postavit jachtu dlouhou jako fotbalové hřiště s příslušenstvím, kterými jsou tři ponorky. Vlastní také plejádu luxusních aut a dvacet domů a životem proplouvá s mottem „každý má svou cenu“.
Kromě něj a Atilly američtí vyšetřovatelé z obcházení sankcí obvinili ještě dalších sedm lidí, jen tyto dva se jim však podařilo dopadnout.
Turecká prokuratura v odpovědi na probíhající soud v New Yorku majetek Zarraba i jeho nejbližších začátkem prosince zabavila a domy prohledala. Po čem pátrala? Podle Hürriyetu po tajných dokumentech zvaných „černá skříňka“, které by podle vyšetřovatelů „měly zůstat tajné s ohledem na bezpečí a domácí i zahraniční politické zájmy Turecké republiky“.
Záchrana citlivých informací také podle nich „ochrání zemi před politickými a vojenskými špionážními praktikami cizích zemí“. Ve snaze vyrvat „černou skříňku“ byznysmenovým známým proto istanbulská policie zatkla nejméně sedmnáct dalších lidí.
Dva z nich podezírá, že se snažili dokumenty doručit manhattanskému soudu a že je „používali mimo jejich účel a do USA posílali padělané důkazy“. Jak to s dokumenty dopadlo, není úplně jasné, s odkazem na deník Habertürk server Hürriyet píše, že část byla spálena a tu druhou se policii podařilo zachránit.
Lídr turecké opoziční Republikánské lidové strany (CHP) Kemal Kilicdaroglu v úterý na mítinku oslavujícím 83. výročí dne, kdy turecké ženy získaly volební právo, obvinil prezidenta Erdogana, že se vyšetřování případu a Zarrabovo napojení na špičky vládní Strany rozvoje a spravedlnosti (AKP) snažil od počátku ututlat.
„Kdo Zarrabovi poskytl tak citlivé informace? Všechno dostal od vašich ministrů a vaší vlády. Ta zradila Tureckou republiku. Výměnou za peníze dala Zarrabovi veškerá státní tajemství,“ obvinil Kilicdaroglu Erdogana.
Dodal, že už na jaře 2013 turecké tajné služby tehdejšího premiéra Erdogana informovaly o Zarrabových nekalých aktivitách a těsných vztazích s činovníky AKP.
Za všechno mohou Američané. Kromě Trumpa
Erdogan si úterní nařčení nenechal líbit a na Kilicdaroglua podle tureckého listu Hürriyet hned ve středu podal trestní oznámení. Na sjezdu AKP také podle vládního plátku Daily Sabah Zarrabův případ přirovnal ke korupční kauze z prosince 2013. Ta sahala až do nejvyšších pater turecké politiky a Erdogan ji ještě coby premiér nazval „špinavou operací řízenou zvenku“.
Policie si tehdy přišla pro desítky lidí včetně synů tehdejšího ministra vnitra a ministra životního prostředí. Ve vazbě skončil i manažer banky Halkbank, která figuruje i v letošním americko-íránském případu.
„Žádné vyšetřování korupce ani korupční kauza neexistuje. Tvrdí to některé kruhy pod vedením Gülenistické teroristické skupiny (hnutí Hizmet klerika Fethulláha Gülena, které Turecko nazývá FETÖ a považuje jej za teroristickou organizaci, pozn. red.) a opozice. Takové tvrzení není předmětem té otázky a nemůže být ani jádrem americké kauzy,“ míní Erdogan, který svého kdysi dobrého přítele Gülena vidí i za loňským pokusem o puč.
K obchodům s Íránem turecký prezident podle NBC News pouze uvedl, že „Turecko nakoupilo zemní plyn od země, se kterou má smlouvu, aby jeho občanům v zimě nebylo chladno“. „Stejně jako další země nás vážou rozhodnutí Organizace spojených národů, a ta Turecko dodržuje do puntíku,“ dodal s tím, že „je zřejmé, že USA tímto plánem chtějí vydírat Turecko, aby se vzdalo svých nároků v regionu“.
Spojenými státy ovšem nemyslí současného prezidenta Donalda Trumpa, ten je v tom podle Erdogana nevinně. Administrativu totiž stále ovládají lidé Trumpova předchůdce Baracka Obamy, míní turecký prezident.
