Trafiky tuniských měst po dlouhých třiadvaceti letech nabízejí zahraniční noviny a knihkupectví vystavují ve svých výlohách ještě donedávna zakázané knihy. I ty o soukromém životě a rodině uprchlého exprezidenta bin Alího.
"Máme všechny knihy, které byly zakázané. Jsou to knihy o rodině bin Alího a všechny možné tituly o svobodě a svobodném myšlení," pochlubila se americkému rádiu NPR majitelka jednoho z knihkupectví v Tunisu Selma Džábesová.
Ulice Tunisu stále střeží tanky (21. ledna 2011)
Nadšený je i Zajíd Hafhúf, který si přišel koupit francouzskou knihu o manželce bývalého prezidenta Leile Trabelsiové. Všichni ji nenávidějí a každý umírá touhou si knihu o ní přečíst, řekl.
Vláda zrušila ministerstvo informací, které cenzurovalo
Před útěkem prezidenta ze země se Tunisané mohli k zahraniční literatuře dostat jen obtížně. Pro dovoz cizích knih, tisku i hudby na CD nosičích museli žádat o předběžné povolení, které vydával zvláštní cenzorský úřad při ministerstvu vnitra.
Po pádu autoritářského režimu ústřední celní správa oznámila, že obyvatelé země už o povolení žádat nemusejí. Nově se tvořící vláda národní jednoty v pondělí slíbila zemi absolutní svobodu a na důkaz zrušila ministerstvo informací, jež mělo pod kontrolou vládní propagandu a cenzuru.
V Tunisku v neděli končí třídenní období smutku, který země drží za desítky mrtvých, které si vyžádaly protesty (22. ledna 2011)
To se začíná projevovat i ve vysílání tuniské státní televize. Ta neměla zpočátku odvahu vysílat záběry z protestů a informovat o policejním násilí, přiblížila redaktorka Mufída Hačániová. Když pak ale bin Alí prchl ze země, televize poprvé ve své historii pustila do éteru rozzlobené Tunisany, dodala.
"Je mi 56 let (...) Nikdy jsme nemohli svobodně vysílat naše příběhy. Je to vítězství. A doufám, že to bude vítězstvím ještě dlouho, protože jsou pořád tady a opravdu máme strach," svěřila se. Obavy má prý hlavně z editorů věrných bin Alího režimu, kteří jsou podle ní pořád na svých pozicích.
Protesty pokračují, lidé se bouří proti staronovým ministrům
Protesty v tuniských městech ale pokračují i po pádu autoritářského režimu. Lidé se bouří proti složení prozatímní vlády a žádají, aby z ní odstoupili ministři, kteří seděli na vlivných postech i za bin Alího, požadují i rezignaci současného premiéra Muhammada Ghannúšího.
V ulicích tuniských měst se stále demonstruje. Lidem se nelíbí, že u moci zůstali politici z předchozího režimu. Na stranu demonstrantů se přidávají i policisté, kteří pro ti nim ještě nedávno zasahovali (22. ledna 2011)
Ten už slíbil, že politiku opustí po volbách, které by se měly konat někdy během příštího půl roku, ale Tunisanům to nestačí. "Premiér, který sloužil více než 10 let v diktatuře, není schopný budovat demokracii," prohlásil dlouholetý představitel opozice Munsif Marzúkí, jenž se do země vrátil před pár dny z francouzského exilu.
V prozatímním kabinetu, který čítá na čtyři desítky ministerských postů, se našlo sice místo i pro opozici, ale nejvlivnější posty (vnitro, obranu, finance a zahraničí) si podržely figury ze staré vlády. Na protest proti tomu už z koaliční vlády odstoupili i někteří původně opoziční politici.
