Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) měl dokončit revizi, tedy přehodnocení maximální ceny u regulovaných léků, do konce roku 2008. "Vysoké poplatky kvůli tomu, že revize není hotová, platíme několik let," kritizuje šéf ČLK Kubek s tím, že se jedná o obrovský problém, který nikdo neřeší. Podle odhadů pojišťovny a pacienti totiž zbytečně zaplatili už 10 miliard korun.
Správní řízeníSprávní řízení týkající se revizí úhrad léčivých přípravků od pojišťoven vede SÚKL. Účastní se jej výrobci léků a pojišťovny. Pokud se odvolají, řeší spor ministerstvo zdravotnictví jako odvolací orgán. |
Od ministra zdravotnictví Leoše Hegera by šéf komory očekával vyvození důsledků vůči ústavu. "Ať už jde například o odvolání ředitele nebo naopak personální posily v podobě skutečných odborníků. Místo toho ministerstvo mění zákon tak, aby nečinnost SÚKLu byla v souladu se zákonem," míní Kubek.
SÚKL přiznává, že přecenění léků ještě není hotové. "Správní řízení týkající se revizí úhrad léčivých přípravků ze zdravotního pojištění neustále probíhají. Rozhodnutí o přecenění ještě nebylo vydáno ve 27 procentech nákladů zdravotních pojišťoven na léky. Jedná se o ale skupiny léků s minimální úsporou. O úsporově nejvýznamnějších skupinách léčiv se již rozhodlo. Pravomocná rozhodnutí přinesla roční úspory 5,2 miliardy korun, nepravomocná pak 2,7 miliardy," informovala mluvčí SÚKL Lucie Šustková.
Zapravdu ústavu dává i ministerstvo zdravotnictví. "Ústav zahájil ve všech skupinách léčivých přípravků příslušné revizní řízení," uvedla Libuše Borská z tiskového oddělení ministerstva s tím, že pokud by SÚKL s vydáním rozhodnutí otálel, ministerstvo by jej popohnalo.
Šustková argumentuje, že délku celého správního řízení nemůže SÚKL nijak ovlivnit. "Ovlivní ji jen jeho účastníci. Ti mají možnost podávat námitky a odvolání, prostřednictvím kterých proces revize prodlužují. A odvolávat se mohou i opakovaně. Takto může účastník na dlouho zdržet nově stanovené maximální ceny výrobce nebo úhrady ze zdravotního pojištění, dokud ministerstvo zdravotnictví jako odvolací orgán nepotvrdí naše rozhodnutí," vysvětlila s tím, že správních řízení se většinou účastní velký počet účastníků s protichůdnými zájmy.
Revize lékůStátní ústav pro kontrolu léčiv měl do konce roku 2008 přehodnotit maximální ceny výrobců u všech regulovaných léčiv. Celkem je ze zdravotního pojištění hrazeno 9241 kódů léčivých přípravků. Rozhodnutí v rámci revize úhrad bylo doposud pravomocně vydáno u 3661 z nich. Ty tvoří asi 42 procent nákladů zdravotních pojišťoven na léky a uspoří tak ročně 5,2 miliardy korun. Nepravomocné rozhodnutí bylo doposud vydáno u 1971 kódů , tedy 31 procent nákladů zdravotních pojišťoven na léky. Mělo by uspořit ročně 2,7 miliardy korun. U zbývajících léků ještě správní řízení běží. Ty tvoří asi 27 procent nákladů pojišťoven. |
Kdy bude revize všech léků ukončena, tedy nikdo odhadnout nedokáže. Ústav totiž musí mimo jiné brát ohled i na měnící se ceny léků v Evropské unii.
"Víme, že současná právní úprava postupu při stanovení či změny maximální ceny a úhrady není ideální. Proto jsou některé průtahy v řízení oprávněné a ústav nemá možnost těmto průtahům zabránit," potvrdila Borská z ministerstva. Kdyby byly revize léků hotové, úhrady by se snížily a pojišťovny by podle Borské skutečně ušetřily.
Dopady na pacienty nejsou však podle ní tak velké, jak tvrdí Kubek. "Pacienti nedoplácí na léky, které ještě neprošly revizí, víc, než kdyby již byly zrevidovány. Při výdeji léku zaplatí 'doplatek' jako rozdíl ceny léčivého přípravku a jeho úhrady od pojišťovny. Po přecenění se tedy doplatek pacienta při zachování ceny léčivého přípravku dočasně zvýší," dodala Borská.
Kolik by se hotovými revizemi ušetřilo, ministerstvo odhadnout nedokáže, záleží totiž nejen na ceně, ale i na objemu přeceňovaných přípravků.
Novela má pomoci ze začarovaného kruhu
Pojišťovny i SÚKL se tedy pohybují v začarovaném kruhu. Podle Borské situaci pomůže novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která pravidla pro revize léků upravuje a která již prošla Poslaneckou sněmovnou. "Do správních řízeních přináší hlavně administrativní zjednodušení," vzkázala.
Podle šéfa ČLK Kubka se však nic nezmění, protože i když tu má ministerstvo velký prostor pro úspory, není zde vůle jej využít. "Novela nenařizuje revize léků každoročně, jak je tomu doposud, ale jednou za tři roky. Tedy v podstatě legalizuje současný stav, kdy není hotovo," kritizuje Kubek.
Borská to odmítá. "Nově budou zavedeny dva druhy revizí, tedy zkrácená a hloubková. Zkrácená revize se v případě splnění zákonem daných podmínek provede kdykoliv. Dosavadní systém ji neumožňoval, takže se jedná o nový prostředek, který umožní efektivně, rychle a jednoduše do dvou měsíců přinést reálné úspory, které v současné době ústav neumí provést," argumentuje zástupkyně ministerstva.
I podle SÚKLu by novela zákona o veřejném zdravotním pojištění mohla přinést změny, díky kterým se celý proces zjednoduší. "Součet lhůt pro doručování písemnosti veřejnou vyhláškou dnes činí v každém řízení, které není zdržováno účastníky, 45 dní z 75 dní, které má úřad na celé řízení. Novela zákona přináší zkrácení na třetinu, tedy na 15 dní," uvedla příklad Šustková.
Kubkovi však v novele mu chybí přesná definice toho, co je to částečná a hloubková revize. Není prý ani jasné to, kdy se jednotlivá přecenění budou provádět.
Ceny léků v samostatném zákoně?
Šéf České lékařské komory proto míní, že přeceňování léků by si zasloužilo samostatný a kvalitní zákon a poradní výbor ministerstva zdravotnictví pro farmakoekonomiku. "Bohužel ministr nemá zájem ani o vytvoření takové komise, ani o přípravu takového zákona. Z toho vyplývá, že skutečný zájem ušetřit peníze pacientů nebo zdravotních pojišťoven tu není," uvedl Kubek.
Podle Borské se ale o samostatných pravidlech pro revize a SÚKL uvažuje. "S ohledem na složitost a specifičnost správního řízení je samostatný zákon dalším z kroků, které mají vést k zjednodušení a zprůhlednění těchto řízení. Jeho věcný záměr přijde po dokončení současných legislativních prací v lékové části reformy zdravotnictví," avizovala.
