Kauza Walderode se táhne už od roku 1992, kdy se o bývalé panství rodu přihlásil poslední potomek Karel des Fours. O deset let později zemřel. O zámek Hrubý Rohozec a další majetek nyní usiluje vdova po něm Johanna Kammerlanderová.
Před dvěma lety semilský soudce Vít Záveský Kammerlanderové rodový majetek přiřkl. Její nárok považoval za oprávněný, poněvadž jejímu zesnulému manželovi vrátily úřady v roce 1992 československé občanství.
Hradecký soudce Pavel Kumprecht nedávno Záveského rozhodnutí zrušil a nařídil mu, aby se kauzou zabýval znovu. "Důvody zatím nemohu uvést, na rozsudku se stále ještě pracuje," řekl Kumprecht.
Romana Heyduka, advokáta Kammerlanderové, další zvrat v kauze nepřekvapil. "Očekávali jsme, že v Hradci rozsudek ze Semil zruší," dodal Heyduk. Je však stále přesvědčený, že by jeho klientka měla majetek rodu Walderode dostat.
Navrácení lesa posvětil i Ústavní soud
Krajský soud a Nejvyšší soud se totiž před několika lety shodly, že Kammerlanderová má nárok na vydání lesa ve Žďárku, zabaveného po druhé světové válce rodu Walderode. Jejich rozsudky posvětil Ústavní soud.
"Pokud Ústavní soud rozhodl o vydání lesa, měly by nižší soudy vrátit Johanně Kammerlanderové všechny další majetky," prohlásil již dříve Heyduk. Semilský soudce Záveský mu dal v roce 2011 za pravdu.
Vleklou kauzu nový rozsudek z Hradce prodlouží. "Dvacet let je strašně dlouho a po celou dobu jsme v obrovské nejistotě," upozornil turnovský místostarosta Otakar Špetlík. "Kauza blokuje rozvoj Turnova. Nesmíme mimo jiné rozšířit zázemí pro náš sběrný dvůr ve Vesecku."
Oč vlastně v kauze Walderode jde? Hrabě Karel přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek na základě Benešových dekretů bezprostředně po skončení druhé světové války.
Vztahovaly se na osoby, jež se během ní provinily proti zájmům Československé republiky. V roce 1947 úřady Walderodemu československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 totiž emigroval a o občanství znovu přišel.
V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty.
