Firma Srebrena Malina (Stříbrná malina) neměla s nákupem zdravotnického vybavení doposud žádné předchozí zkušenosti, jak už napovídá i její název. Přesto však získala smlouvu k dovozu stovky ventilátorů a poté i licenci k jejich dovozu. Ty do bosenského hlavního města Sarajeva dorazily koncem dubna.
Státní zástupkyně Gordana Tadičová minulý týden po schůzce se zástupci Bosenské státní agentury pro bezpečnost oznámila, že stát zahájí proti ovocnářské společnosti vyšetřování.
Majitel společnosti Fikret Hodžić však trvá na tom, že neudělal nic špatně, píše server Rádio Svobodná Evropa. Podnikatel a moderátor zábavné show Zvijezda Mozes Biti Ti (I ty můžeš být hvězda) na Instagramu firmy prohlásil, že vyšetřování podporuje. Na svou obranu pak dodal, že žádná jiná firma nebyla schopná přístroje dodat tak rychle.
Koronavirus ve světě |
Odborníci a kritici upozorňují, že nákup stovky ventilátorů za 5,8 milionů dolarů (asi 147 milionů korun), tedy 50 tisíc dolarů za jeden (asi milion dvě stě tisíc korun), je mnohonásobně víc, než by přístroje měly stát. Server SarajevoTimes vypočítal, že shodná zásilka by se měla pohybovat do výše 3,5 milionu bosenských marek, tedy kolem 49 milionů korun.
Mimo to jsou ventilátory, které do Sarajeva dorazily z Číny, vhodné spíše pro zdravotníky v terénu, kteří převáží pacienty, než pro jednotky intenzivní péče v nemocnicích.
„Ptám se na následující a odpověď čekám zejména od vlády a dalších státních organů – proč ventilátory nedovezla firma, která se na jejich dovoz specializuje a má na to licenci?“ uvedl v prohlášení se Djanan Salčin z úřadu pro veřejné zakázky. Na stejné otázky se pak ptá i celá Bosna.
Fikret Hodžić, majitel firmy Srebrena Malina a moderátor:
Vyšetřovatelé se také obrátili na čínské úřady, aby zjistili, která firma Srebrene Malině ventilátory dodala. Zajímají se i o to, jaké podmínky mezi prodávajícím a kupující firmou byly nastavené a kdo přesně smlouvu podepsal.
Lidé vyzývají k bojkotu Srebrene Maliny
Koupě ventilátorů byla podle vlády v dikci Federálního krizového štábu civilní obrany, který měl vládní pravomoc. Šéf resortu Fahrudin Solak v prohlášení adresovaném prokurátorce Sabině Sarajlijové označil vyšetřování jako „mediální hon na čarodějnice“. Novináře obvinil z nepřiměřeného tlaku na vládu a další orgány, které „poskytují profesionální služby spojené s pořizováním zdravotnických pomůcek v době pandemie“.
Na sociálních sítích společnosti Srebrena Malina se v návaznosti na kauzu začaly objevovat komentáře, které Hodžiće obviňují z korupce a vyzývají k bojkotu jeho výrobků. Hodžić si posteskl, že negativní publicita ničí výnosy jeho firmy, která běžně prodává balené ovoce, nápoje a další ovocné produkty.
Firma v současnosti mimo jiné propagovala své výrobky jako zdravé a vhodné pro zlepšení imunity v postním měsíci ramadánu. Hodžić dodal, že lidé, kteří mají v obvinění prsty, „jsou odhodlaní zničit to, co začal budovat v roce 1992“.
Výrobky firmy Srebrena Malina:
Bosna na zdravotnické pomůcky dostala dotace
Předražené ventilátory jsou skandálem také proto, že země dostala dotaci od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 361 milionů dolarů (9 miliard korun) na nákup vybavení „nutného kvůli pandemii covid-19“. To je téměř dvakrát tolik, kolik dostaly jiné balkánské země.
Bosna v krizi obdržela i finanční pomoc od Evropské komise ve výši 80 milionů eur (2 miliardy korun) a zdravotnické pomůcky jí poslalo NATO a turecká vláda.
Vše o koronaviru
|
Podle pracovníků ambasády Spojených států, ve kterých se nachází sídlo MMF, je korupce v Bosně velký problém. „Kvůli podobným praktikám země již dříve přišla o spoustu veřejných peněz. A nyní to může vést ke ztrátě životů,“ uvedla ambasáda ve vyjádření.
Zásilka ventilátorů stále ještě do nemocnic nedoputovala a přístroje jsou uskladněné na letišti.
V balkánských státech může zesílit vliv Číny a Ruska
Evropská unie dlouhodobě uvažuje o rozšíření o Srbsko, Černou Horu, Albánii, Severní Makedonii, Kosovo a Bosnu a Hercegovinu. S jejich lídry vedli vrcholní představitelé EU minulý týden na dálku konferenci, která se zabývala vstupem do Unie i podporou v době koronavirové krize.
Zásadní součástí summitu byla spolupráce při boji s koronavirovou nákazou a jejími ekonomickými a sociálními dopady. Část politiků v balkánských zemích tvrdí, že unie se o region dostatečně nezajímá a zdůrazňuje zdravotnickou pomoc, kterou v době nejrychlejšího šíření koronaviru dostalo Srbsko či Bosna z Ruska nebo Číny.
Lídři EU zároveň v narážce na aktivity Moskvy a Pekingu konstatovali, že dosavadní podpora a spolupráce „dalece přesahují rámec toho, co tomuto regionu poskytli jiní partneři“. Brusel už v dubnu navrhl uvolnit 3,3 miliardy eur (90 miliard korun) na pokrytí okamžitých potřeb zdravotnictví či odvětví zasažených hospodářským výpadkem.