Islamisté pálí kostely i mešity, bojím se ven, říká egyptská reportérka

  • 129
Egypt posledních dní nejsou jen násilné zásahy ozbrojených složek proti protestujícím civilistům. Ozbrojenci z Muslimského bratrstva zapalují a ničí kostely, mešity, policejní stanice a další vládní budovy, popsala egyptská reportérka Múna Savílámová. Od středy již v Egyptě při násilnostech zemřelo přes 700 lidí.

Múna Savílámová pracuje pro státní televizi Nile TV. Byla v ulicích v lednu a únoru 2011, kdy miliony lidí na káhirském náměstí Tahrír požadovaly odstoupení letitého autokrata Husního Mubaraka. Zdařilo se.

Letos, koncem června, byla Múna v ulicích znovu. Protestovala proti (z Muslimského bratrstva vzešlému) prezidentovi Muhammadovi Mursímu. Žádala jeho odchod, předčasné volby, ochranu ze strany armády.

Zasáhneme železnou pěstí

Egyptská vláda varovala islamisty

Mursí měl podle ní celý rok na to, aby ukázal, že dokáže sjednotit celý Egypt. On ale předvedl pravý opak. A tak je správně, že jej armáda sesadila, soudí Múna.

"Mezinárodní média říkají, že v Egyptě došlo k vojenskému převratu, myslím, že nemají pravdu. Vždyť sesazení Mursího požadovalo 30 milionů Egypťanů v ulicích a nyní vznikla dočasná civilní vláda," řekla. "Kdybychom považovali 30. červen za vojenský převrat, byl by tím pádem vojenským převratem i 25. leden 2011, po kterém se dostal k moci Mursí," dodala.

Bojím se ven

Teď se Egypt potýká s krvavou krizí, tou nejhorší od konce Mubarakovy éry. Některé části Káhiry se v uplynulých dnech proměnily ve válečnou zónu. Násilí začalo ve středu, když policie a vojáci rozehnali protestní tábory Mursího příznivců. "Naši zemi ovládlo násilí a já se bojím vycházet ven z domu," řekla Múna (o aktuálním vývoji v Egyptě čtěte zde).

Nepokoje v Egyptě

O víkendu se centrem protestů stalo káhirské Ramsesovo náměstí. Někteří z demonstrantů tu mávali i vlajkami al-Káidy, popsala Savílámová.

Na otázku, kdo může za současné násilí v zemi, má reportérka jasnou odpověď: Muhammad Mursí a jeho stoupenci. "Mubarak odstoupil po 18 dnech, aby se vyhnul ještě většímu krveprolití. Mursí se ale chce udržet u moci. A jeho příznivci prohlašují, že budou v násilných protestech po celé zemi včetně Sinaje pokračovat do té doby, dokud nebude Mursí opět ve funkci. To je terorismus," říká.

Násilí v Egyptě

Co by tedy mohlo situaci v zemi uklidnit? Podle Savílámové by měla vzniknout vláda smíření, která nebude zahrnovat politické strany založené na náboženství. Vrahové by se měli dostat před soud a zemi by měl vládnout prezident všech Egypťanů.

"Ústava z roku 2012 by měla být doplněna o články pojednávající o rovných právech, o zákazu diskriminace, o ochraně lidských práv, demokracie a sociální spravedlnosti. A Muslimské bratrstvo by mělo být v Egyptě zakázáno a dokonce i prohlášeno za teroristickou organizaci," řekla.

Podobného názoru je i egyptský student Múhab Samí. Násilí se vystupňovalo právě kvůli tomu, že jsou někteří příznivci Muslimského bratrstva ozbrojení a neváhají útočit na bezpečnostní složky.

"Egyptské úřady příznivce Mursího vyzvaly, aby poklidně opustili své protestní tábory, oni tyto výzvy ale ignorovali. Ve středu se rozhodli zasáhnout s použitím slzného plynu, byli ale překvapeni tím, že se z tábora ozvala střelba ostrými náboji. To následně vedlo k tolika obětem," popsal pro ČTK Samí.

Za posledních pár dní bylo podle něj v zemi vypáleno přes 30 kostelů a 50 policejních stanic, popelem rovněž lehlo velké množství vládních budov. "Zemřelo velké množství lidí, bylo mezi nimi ale i přes 60 policistů a vojáků, což ukazuje, že nešlo jen o mírumilovné protestní tábory," myslí si student.

Islamisté podle něj odmítají jednat o jakémkoli smíru v zemi, přesvědčili se o tom i zástupci mezinárodního společenství, kteří v uplynulých týdnech do Egypta přijeli. Občanská válka ale zatím v zemi nevypukla: "Jde o střet mezi Muslimským bratrstvem a všemi ostatními - umírněnými muslimy, křesťany, armádou, policií a dalšími. Jestliže ale použijeme slovo válka, tak je to válka proti terorismu," uzavřel Muháb Samí.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video