Největší svobodu tisku poskytuje médiím Norsko, následuje Finsko, Švédsko a Nizozemsko. Na opačném konci žebříčku je Turkmenistán, Severní Korea a Eritrea.
Jen v necelé čtvrtině sledovaných zemí se podle zprávy dá situace ohledně svobody tisku označit za „dobrou“ či „docela dobrou“.
„Nepřátelské chování politických vůdců vůči médiím vedlo ke stále častějším násilným činům,“ uvádí organizace Reportéři bez hranic (RSF). Novináři podle ní žijí „v nebezpečí a ve strachu“.
„Pokud se politická debata posune do atmosféry občanské války, kde jsou novináři v roli obětních beránků, tak je demokracie v obrovském ohrožení,“ uvedl šéf Reportérů bez hranic Christophe Deloire.
Spojené státy se v žebříčku propadly na 48. pozici, loni byly na 45. místě. Jak zpráva uvádí, období od zvolení Donalda Trumpa prezidentem je jedním „z nejtemnějších v historii americké novinařiny“. Nechvalně proslulé jsou zejména Trumpovy výpady proti novinářům, nicméně v zemi se objevilo i mnoho případů obtěžování novinářek či novinářů jiné barvy pleti.
„Nikdy předtím nebyli američtí novináři vystaveni tolika výhrůžkám smrtí a nikdy předtím nemuseli tak často vyhledávat ochranu soukromých bezpečnostních firem,“ dodává zpráva.
Reportéři bez hranic se snaží vyjádřit stupeň svobody, které se těší novináři, blogeři a média ve 180 státech světa. Základem takového zjišťování je dotazník, který RSF předkládá novinářům, vědcům, právníkům a ochráncům lidských práv ve světě.
