Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Postižené děti učí šít a vařit. A říká: Nejde všechny vzdělávat stejně

  16:45aktualizováno  16:45
V základní škole Karla Herforta na pražské Malé Straně najdete kromě učeben také několik kuchyněk, dílny či šicí místnost. Cílem školy je vštípit dětem s lehkým mentálním postižením především praktické dovednosti a dovést je na pomocné učiliště. Změny vyplývající z inkluzivní novely školského zákona místní pedagožky příliš nevítají.

Praktická škola Karla Herforta klade důraz na praktické dovednosti dětí a přípravu na každodenní život. | foto: Praktická škola Karla Herforta

Petr se vydrží soustředit jen pár minut, potom se schovává pod lavici, protože potřebuje odpočinek a klid. Naďa mívá výbuchy hysterie a vzteku. V praktické škole Karla Herforta je všechny vyučující znají, jejich chování dokážou předvídat a nepříjemné situace tlumí už v zárodku.

Segregace tvoří nezaměstnané

Čtěte rozhovor s propagátorkou inkluze Klárou Laurenčíkovou.

Podle inkluzivní novely školského zákona by se Petr i Naďa měli od příštího září učit podle rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro běžné základní školy, zatímco dosud se jejich učitelé řídili přílohou RVP pro lehce mentálně postižené děti. Kromě toho by se s takto postiženými dětmi měly naučit pracovat i běžné základní školy, kam konec konců řada z nich již dnes chodí. Zároveň školy dostanou finance na další speciální pedagogy a asistenty.

Změna má však své kritiky, mezi něž patří právě ředitelka školy Dala Čapková. „Každé dítě má různě dlouhou startovací dráhu. Někdo jde jako vrtulník rovnou nahoru, někdo potřebuje delší čas a někdo úplně nejdelší. A k nám chodí děti, které jsou při vstupu do života na té nejdelší dráze,“ říká ředitelka Čapková ve své kanceláři, která je s nadsázkou zároveň rukodělnou dílnou, psychologickou poradnou a místem, kam se děti chodí „zklidnit“.

Děti se učí vaření i hygieně. Cílem je zvládat běžný život

Místo „někde mezi“ běžnou ZŠ a speciální školou, kam chodí vážně postižené děti, je podle ní nutné zachovat. Do Praktické školy Karla Herforta chodí osmdesát žáků a žákyň od šesti let až do dospělého věku - nejstarším je šestadvacet let. Většina z nich má lehké mentální postižení nebo těžší formy poruch učení.

Blíží se osmá hodina ranní a u vchodu do školy čeká na přicházející žáky jedna z učitelek. S rodiči, kteří je přivádí, vždy prohodí pár vět a každého žáka poté doprovodí do třídy. Rána, kdy se děti přesouvají z domova do školy, jsou totiž podle Čapkové nejproblematičtější.

„Hodně našich dětí má problémy se vstáváním, berou prášky, takže tvrdě spí a často přicházejí až po osmé. Na prvním místě je u nás proto tolerance. Samozřejmě učíme a vzděláváme, ale také respektujeme to, že dítě má den, kdy může a den, kdy zkrátka nemůže. Při takovém šíleném pochmurném počasí to je nejhorší, to s nimi neuděláme nic,“ říká ředitelka. „Děti oceňují osobní kontakt. Nejsme velká anonymní škola, kde jsou děti ztracené a nikoho nezajímají,“ dodává Čapková, osobně se prý zná se všemi rodiči.

Těžištěm výuky je příprava na běžný, každodenní život. Mladší děti si vštěpují hygienické návyky. Starší se učí nakupovat, prát, žehlit, uklízet. Kromě toho mají běžné předměty. Součástí výuky jsou odborné praxe. Cílem je, aby praktická škola děti připravila na pomocné učební obory, chráněné dílny nebo i pro běžná učiliště.

Praktická škola Karla Heforta klade důraz na praktické dovednosti žáků.

Praktická škola Karla Heforta klade důraz na praktické dovednosti žáků.

Věčný spor příznivců a odpůrců inkluze

„Dříve jsme mívali okolo 140 dětí, nyní jich máme osmdesát. To znamená, že všechny děti, které mohly být integrované, byly integrované. Například děti s prvky autismu jsou s asistentem schopny v pohodě zvládnout základní i střední školu,“ říká Čapková. Děti prý často i odmítá, pokud se domnívá, že jsou schopny zvládnout výuku v běžné škole.

České praktické školy jsou podle Čapkové na velmi vysoké úrovni. „Každé dítě je jiné a potřebuje něco jiného. Nejde všechny vzdělávat stejně,“ říká. Zároveň připouští, že některé základní školy s běžným výukovým programem již dnes úspěšně integrují děti s mentálním handicapem, jelikož jsou na to zaměřené.

„Neumím si ale představit většinu základních škol, které mají šestadvacet dětí ve třídě, a mají integrovat dítě s mentálním handicapem. Museli by tam být tři lidi, aby se to zvládlo. Jednoho asistenta u pedagoga a asistenta u toho mentálně postiženého, který třeba vykřikuje a narušuje hodinu,“ říká Čapková.

O inkluzivním vzdělávání se vede debata již řadu let. Děti s vážnějším postižením navštěvují speciální školy, na jejichž fungování se téměř nic nemění. Lehce mentálně postižené děti dosud navštěvovaly především praktické ZŠ, v posledních letech však čím dál více chodí i do běžných základních škol.

Podle řady odborníků smíšený kolektiv prospívá jak handicapovaným dětem, tak jejich zdravým vrstevníkům, jelikož se učí spolu žít a pomáhat si. Kritici, za které mluví zejména Asociace speciálních pedagogů, však namítají, že některé děti nelze do běžného kolektivu začlenit.

Měly by se školy snažit začlenit lehce postižené děti do normálních tříd?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 3. října 2015. Anketa je uzavřena.

Ne 2689
Ano 287


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...

Po měsíci v KLDR byla jako Severokorejci. Myslela jen na jídlo a vodu

Koreanistku Ninu Špitálníkovou jsme oblékli do šatů Karen Millen, šperky ALO...

Stačily jen čtyři týdny v KLDR a studentka koreanistiky Nina Špitálníková se začala chovat jako všichni Severokorejci....



Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...

Severokorejské lodě duchů připlouvají k Japonsku, jsou symbolem bídy KLDR

Jeden ze člunů, které v uplynulých týdnech připluly k pobřeží Japonska.

Kritický nedostatek potravin a zahraniční měny přispívá k tomu, že je na pobřeží Japonska vyplavováno stále více silně...

VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...



Další z rubriky

Za jízdu načerno se může zažalovat i nezletilý, potvrdil Ústavní soud

Revizor (ilustrační foto)

Kvůli dluhům z černých jízd městskou hromadnou dopravou lze žalovat i nezletilého, nikoliv jen zákonného zástupce,...

Konstrukční vadu trojské lávky zatím nikdo nepotvrdil, řekl Dolínek

Náměstek pražské primátorky Petr Dolínek v diskusním pořadu Rozstřel. (14....

Náměstek pražské primátorky Petr Dolínek odpovídal v Rozstřelu iDNES.cz na otázky související s pádem lávky přes Vltavu...

Boj o post primátora Prahy začíná, strany už jednají o uchazečích

Budova pražského Magistrátu

Sotva skončily volby do Poslanecké sněmovny, strany začínají zbrojit na další. Za deset měsíců vyvrcholí boj o křeslo...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz