Řecko, přes něž proudí do Evropy nejvíce nelegálních přistěhovalců, sahá k extrémnímu opatření. Poté, co na jeho volání o pomoc přijely na hranice evropští pohraničníci včetně dvou Češek, chce stavět zeď.
Plány postavit vysokou hradbu na hranici s Tureckem, dlouhou až 206 kilometrů podle vzoru americké zdi s Mexikem, popsal na sklonku roku řecký ministr pro civilní obranu Christos Papoutsis, který má na starosti imigraci.
"Řecká společnost už překročila své možnosti v ubytovávání těchto nelegálních imigrantů. Už to dále nemůžeme tolerovat," řekl.
Asi není třeba připomínat, že zadlužené Řecko je stále na pokraji bankrotu a v rukou Mezinárodního měnového fondu a EU, které mu diktují reformy a skromnější život.
Zeď bude, ale kratší
Po ministrově rozhovoru se řecká vláda ocitla ve smršti kritiky mnoha humanitárních organizací a i Brusel vyslovil výhrady. Každá země včetně Turecka však zároveň uznává, že Řecko má právo chránit své území, jak chce.
"Je důležité, aby tyto hranice byly pod kontrolou a dařilo se odrážet obchodníky s lidmi a pašeráky, kteří je využívají. Zdi a jakékoliv bariéry, jak se ukazuje z minulosti, jsou však vždy jen krátkodobým řešením," řekl v pondělí mluvčí eurokomisaře pro vnitřní záležitosti Michele Cercone v Bruselu.
"Tato země potřebuje dlouhodobé reformy k lepšímu zvládání svých hranic," dodal s tím, že je nutné jednat i s Tureckem, a to Evropská komise i Řecko činí. Atény si zase už dlouho stěžují, že jim Turci nepomáhají a odmítají ty, které Řecko vrátí, přijmout.
Podle různých zdrojů nejsou třeba Francie nebo Německo proti zdi zásadně, protože zase oddálí Turecko Evropě. Podle organizace Amnesty International by však řecká zeď odporovala lidským právům a EU by ji neměla dovolit.
Ministr Papoutsis kritiky obviňuje z pokrytectví. "Vláda musí chránit práva řeckých občanů a těch, kdo v zemi žijí legálně," podotkl. V úterý potvrdil, že Řecko na zdi trvá. I když - z plánů sleví, píše francouzský deník LeMonde.
Plány omezí na zeď o délce pouhých 12,5 kilometru a třímetrové výšce. Stát bude u nejslabšího článku pozemní hranice, města Orestiada a řeky Evros. I kratší zeď prý bude mít efekt. Přejít řeku Evros na hranici Turecka a Řecka je velmi obtížné, a to hlavně v zimních měsících, píše Deutsche Welle. Zeď by se postavila tam, kde je snadné řeku zdolat. A zbytek by hraniční stráže lépe ohlídaly.
Uprchlíci jsou nejčastěji z Afghánistánu, Alžírska či Iráku
Řecká hranice s Tureckem se pro migranty stala hlavní cestou do EU. Dostane se jí tudy do Unie asi 80 procent nelegálních přistěhovalců. Patří mezi ně nejčastěji uprchlíci z Afghánistánu, Alžírska, Iráku či Pákistánu.
Dříve byla slabé místo EU Itálie, ta se však domluvila s libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím na spolupráci a on mnohé lodě s uprchlíky zachytí, ještě než připlují k italským břehům, a vrací je do Afriky.
V listopadu Evropská unie přes svou agenturu Frontex povolala na 200 evropských pohraničníků na výpomoc Řecku. Od té doby se podle Frontexu snížil počet imigrantů o 44 procent.
Za celý loňský rok se tudy dostalo do Unie zhruba 128 tisíc lidí bez dokumentů, tedy nelegálně, zveřejnil ministr Papoutsis. Odhaduje se, že až 300 tisíc takových "nelegálů" v Řecku nyní žije.
On sám přirovnal zeď k bariéře, kterou zbudovali Američané na hranici s Mexikem. Je dlouhá 1 050 km a vede přes čtyři americké státy. Prošpikovaná kamerami a radary, hlídaná patrolami, také tato zeď sklízela kritiku humanitárních organizací. Časem však našla velkou podporu americké veřejnosti, i když v posledních letech stála poplatníky v přepočtu 1,5 miliardy eur, připomíná internetový server EU observer.
ZDI JAKO ŘEŠENÍMinulost Zdmi se od ostatního světa odřízli v minulosti už Číňané, Římané svými pevnostmi, ale i východní Němci v Berlíně. Současnost Chránící hraniční zdi vyrostly v posledních letech v Izraeli na hranici s Palestinou, v Maroku, v Severní Koreji, v Severním Irsku, ale i ve Spojených státech na hranicích s Mexikem. Budoucnost Řecko plánuje zeď na hranici s Tureckem, aby zastavilo příliv imigrantů převážně z Afghánistánu, Alžírska, Iráku, Pákistánu a Somálska. Měřila by 12,5 km na délku a vysoká by byla tři metry. Původně zvažovali Řekové zeď o délce pozemské hranice s Tureckem 206 km. Té se vzdali po vlně mezinárodní kritiky. |
