O prezidentově rozhodnutí podepsat petici informoval v úterý na Twitteru mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Ve čtvrtek serveru iDNES.cz sdělil, že už tak Zeman učinil.
Ovčáček uvedl, že prezident chce petici podpořit, protože je v souladu s jeho dlouhodobými názory. Připomněl Zemanův výrok, že Evropa čelí islámskému teroru, proto by lidé měli mít možnost se bránit.
Pan kancléř převzal z rukou prezidenta AOBP ČR Jiřího Hynka Petici proti regulaci zbraní, kterou v těchto dnech podepíše pan prezident. https://t.co/J0QqUdVcNX
Petici na Hradě předal prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Jak ale sdělil pro iDNES.cz, sám není jejím autorem. „Jsem jenom podporovatel a nejsem ani v petičním výboru, nicméně zúčastnil jsem se s podplukovníkem Černým předání petičních archů na Hradě,“ řekl neúspěšný prezidentský kandidát.
Člen petičního výboru Pavel Černý iDNES.cz sdělil, že Zemanovi předali původní petici, kterou za čtyři roky podepsalo více než 110 tisíc lidí. „Prezidentovi jsme to předávali jako na poslední místo, kde ještě předána nebyla,“ uvedl Černý s tím, že už ji obdrželi poslanci i senátoři.
Zeman podepsal novou petici, která se mezi lidmi šíří od ledna a zatím má 55 tisíc podpisů. Podle Černého je symbolem vzdoru českých občanů. Podotkl, že podpis prezidenta není symbolické gesto i kvůli tomu, že hlava státu podepisuje nové zákony, a to i ty ústavní.
Prezident může petice podepisovat, říká ústavní právník
Ústavní právník Jan Kysela nevidí problém v tom, že prezident podepisuje petice. „Žádná právní překážka tam není. Je otázka, na kolik je to racionální. Prezident republiky nemá žádnou kompetenci směřující ke změnám ústavy, respektive k přijímání ústavních zákonů. Je to tedy věc posouzení politického nebo lidského,“ řekl iDNES.cz Kysela.
Podepsáno! https://t.co/r1s8ZatI04
V petici odpůrci regulace zbraní reagují především na riziko implementace evropské směrnice, která by měla zakázat některé poloautomatické zbraně nebo zásobníky s kapacitou nad dvacet nábojů.
„Odmítáme implementaci bruselských nesmyslů. Rozhodně nechceme rychlou implementaci na nějaký nesmyslný zahraniční diktát,“ uvedl Černý. Zmínil, že od příštího roku se budou tvořit čtyři nové zákony a byl by rád, aby implementace byla zanesená v prvním zákonu, zatímco by jí vyvažoval ten druhý.
„Říkáme mu zákon vyjímající, kde budou občané na základě jisté úpravy ústavního zákona vyňati z účinnosti směrnice jako jakási bezpečnostní rezerva státu,“ řekl Černý s tím, že vojáků a policistů je jen pár desítek tisíc, proto by v prekérních situacích mohli pomoct s obranou držitelé zbraní. Těch je v Česku tři sta tisíc. „Jsou to slušní, bezúhonní a průběžně prověřovaní občané, kteří své dovednosti se zbraní rozvíjejí na vlastní náklady,“ dodal Černý.
Zároveň by byl rád, kdyby poslanci a senátoři přijali ústavní zákon, který by dal lidem právo držet zbraň a bránit s ní vlast. Sněmovna loni v létě schválila novelu ústavního zákona o bezpečnosti. Senátoři pak změnu ústavního zákona smetli ze stolu. Tvůrci zákona většinou argumentovali tím, že by se jejím přijetím zabránilo implementaci evropské směrnice. Nicméně s tím odborníci příliš nesouhlasili.
„Celé to v zásadě bylo postavené na tvrzení, že když si změníme ústavní zákon o bezpečnosti, tak s jeho pomocí budeme moci tvrdit, že součástí ústavní či národní identity České republiky je právě to právo nošení zbraně v širším slova smyslu k zajišťování obrany či bezpečnosti. Ve chvíli, kdy bychom tohle úspěšně tvrdili, tak bychom mohli říci, že to jsou věci, do kterých Unii nic není, a tudíž se nemusíme podrobit směrnici,“ uvedl Kysela.
Nicméně při schválení zákona v reakci na směrnici bude Česko podle něj těžko tvrdit, že právo na nošení zbraně je odjakživa součástí naší identity. Kysela upřesnil, že taková změna by byla vnímána jako účelový krok, proto z hlediska ochrany před evropským právem nemá žádnou funkci a nemůže být účelná. Připomněl, že evropské právo si navíc nárokuje přednost před ústavními řády.
Stát vás neochrání, zbraň ano, řekl v Rozstřelu expert na střelbu (01/2017)
