Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Regionální zprávy mají prostor

  17:59aktualizováno  17:59
Brno - Programová skladba České televize zaznamenala v posledním měsíci výraznou změnu. Diváci na obrazovkách mají možnost sledovat mnohem více zpráv z regionu, než dřív. "Od třetího září jsme začali naplňovat nový zákon o České televizi. Pro brněnské studio České televize, stejně jako pro všechna ostatní regionální studia to znamená, vyrábět dvakrát tolik zpravodajství, než doposud," uvedl vedoucí zpravodajství České televize Brno Petr Šuleř.
Čtěte dále: Ve studiu panuje divná poslušnost.

Tradiční Jihomoravský večerník přináší na obrazovkách o deset minut delší zpravodajství doplněné publicistikou, která sama o sobě bude přinášet aktuální témata v pětiminutovém šotu. Pět minut dostali regiony také v raním vysílání Dobrého rána. "Díky tomuto kroku se nám zvedla sledovanost. Přicházejí navíc velmi kladné reakce od diváků," řekl po měsíční zkušenosti Šuleř.

Pro regionální redakce to znamenalo více práce i zvýšení počtu zaměstnanců. "Museli jsme přijmout o šest lidí více a začít využívat externí spolupracovníky. V Brně jsme měli na rozdíl od ostatních regionálních studií dvojnásobný problém. Po krizi v ČT odešli z Brna čtyři kvalitní redaktoři, z nichž většina pracovala navíc také jako vedoucí vydání," vysvětlil Šuleř.

Studio ČT Brno
ředitel: Zdeněk Drahoš
hlavní producent: Petr Kaláb
Zpravodajství, vedoucí: Petr Šuleř
Tvůrčí skupiny:
* Skupina publicistky a dokumentaristiky, vedoucí: Oto Průša
* Pavla Aujezdského a Hany Vrbové
* Josefa Souchopa a Dariny Levové
* Ivana Tučka
* Marie Kučerové
* Petra Rause

Jihomoravský večerník
Jelikož k vysílání Jihomoravského večerníku přibyl také publicistický Večerník plus, dalo by se očekávat, že se do přípravy zapojí i brněnská tvůrčí skupina publicistiky a dokumentaristiky, kterou momentálně vede Oto Průša. Taková spolupráce funguje například v ostravské redakci, kde publicistika spadá pod zpravodajství. Tato praxe však v Brně nefunguje. "Tvůrčí skupina publicistiky a dokumentaristiky se zaměřuje na méně aktuální a méně problémová témata. Díky technice, kterou studio má, a díky zpravodajským zvyklostem dovede ale právě jen zpravodajství pohotově reagovat na nejaktuálnější problémy v regionu. Proto bychom si rádi Jihomoravský večerník plus ponechali," podotkl Šuleř.


O vyjádření ke spolupráci mezi jednotlivými skupinami v brněnském studiu jsme požádali i hlavního producenta Petra Kalába. Ten se však přes několikadení opakované žádosti neozval a nebral svůj mobilní telefon.

Publicistika
Je tedy možné, aby v Brně bez řádné spolupráce zpravodajců a publicistů vznikala kvalitní aktuální publicistika? Naposledy obě skupiny v Brně spolupracovaly na pořadu Souvislosti. Ten startoval ve stejné době jako ostravská Klekánice a celostátní Fakta. Oba tyto pořady se na obrazovkách objevují dodnes, Souvislosti však již před čtyřmi lety zanikly.

ČT Brno: čekáme,
nic se neděje
Regionální studia České televize dostala po vánoční krizi dárek: více vysílacího času pro zprávy z krajů. Nový prostor může vlít do žil pracovníků energii, nemůže však vyřešit problémy, kterými dlouhodobě studio trpí. Nesčetněkrát se je snažili formulovat různí lidé. Nebylo jim lhostejné dění ve veřejnoprávním médiu, pro některé zároveň ve firmě, jež je živí.
Nekoncepčnost, lobbismus, uzavřenost a stereotypní práce v prostředí svázaném osobními zájmy. Tato slova říkali na adresu studia lidé chodící s červenobílou stužkou na klopě. Mnozí z nich byli z brněnského zpravodajství, ti z nejaktivnějších již v ČT nepracují. V době krize se mlčící většina pracovníků do starých kolejí vrátila. Šéf studia Zdeněk Drahoš - hlavní adresát výtek - sedí dál ve své ředitelně.
Mají vůbec kritici současného stavu šanci, že se v ČT Brno něco změní? Ano, ale stále stejnou. Nová Rada ČT nyní vybírá generálního ředitele. Až ho určí, snad se bude věnovat i situaci v regionech. Hodně však záleží, koho určí hlavou celé instituce. Při čekání na nové koště nelze počítat s tím, že z produkce brněnského studia bude k vidění něco zajímavějšího, než Bolkoviny či Banánové rybičky.
ANDREA PAVELKOVÁ,
KAREL ŠKRABAL

Podle některých bývalých pracovníků je to důsledek dlouhodobé nesoučinnosti obou skupin. "Nevěřím tomu, že by spolu brněnské zpravodajství a publicistika mohly spolupracovat. Obě redakce proti sobě vždy otevřeně vystupovaly," míní David Kořínek, bývalý dramaturg tvůrčí skupiny publicistiky a dokumentaristiky a nynější pedagog na katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Odborníci tvrdí, že tak Brnu chybí možnosti vyrábět skutečně aktuální publicistický pořad. Nad to Brnu chybí lidé, kteří by se zabývali pouze velkými aktuálními tématy. David Kořínek vidí problém také v nezájmu samotného brněnského studia: "Ostrava je daleko průbojnější. Problém je v tom, že takzvanou investigativní žurnalistiku, kterou podporuje Ostrava, není možné v Brně realizovat. Ze strany studia není zájem vypichovat brněnské problémy."

Investigativity je dost - studentské Labyrinty
Petr Šuleř Kořínkovi argumenty uznává, zároveň však říká, že další investigativní pořad typu Klekánice, by Brno vyrábět nemělo. "S ohledem na naše možnosti jsme v současné době vedení České televize předložili návrh nového pořadu s pracovním názvem Labyrinty. Byl by jiný, než Klekánice už jen z toho důvodu, že by na něm spolupracovali studenti brněnské žurnalistiky. Tomu by odpovídala i zpracovávaná témata. Nebyla by sice investigativní, nicméně by nabízela divákovi zajímavý pohled, jiný než mají profesionální novináři," dodal Šuleř.

Zase ten "pragocentrismus"
Nakolik se výsledek spolupráce regionálního zpravodajství a publicistiky skutečně dostane k divákovi však podle mediálního odborníka Milana Šmída z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, bude záležet především na programové skladbě televize. "Dokud bude fungovat pragocentrismus a regionální vysílání budou dostávat vysílací čas pouze v dopoledních či méně zajímavých časech, více minut regionům nepomůže. To, co se ve studiích mimo Prahu vyrobí, by se mělo objevit na obrazovkách v hlavních vysílacích časech," vysvětlil Šmíd. Podle něho by navíc regiony měli zasahovat do takových pořadů jako je například publicistický magazín Černá, bílá.

"To, že zákon dal regionům delší vysílací čas, je samozřejmě v pořádku, kvantitou ale nelze nahradit to, co diváka ve správný čas skutečně osloví," dodal Šmíd.

Ve studiu panuje divná poslušnost, tvrdí bývalý dramaturg

Brno - V brněnském studiu ČT v Běhounské ulici sídlí několik desítek pracovníků sedmi tvůrčích skupin. Jak pracují? Kdo a jak vybírá pořady, které pak Brno prezentují po celé zemi? Na některé z otázek může odpovědět David Kořínek. Téměř tři roky byl  zaměstnancem televize, dramaturgem tvůrčí skupiny publicistiky a dokumentaristiky. V roce 1996 odešel, nyní působí jako pedagog na katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. "Hlavním problémem brněnského studia je nekoncepčnost, absence zpětné vazby, averze vůči Praze a nechuť cokoliv měnit," tvrdí třicetiletý Kořínek.
Čím si situaci vysvětlujete?
Je složité vybírat nová témata. Znamená to spolupracovat s lidmi, kteří by nosili scénáře a nápady. Mám zkušenost, že trendem bylo vytvářet co nejvíce pořadů uvnitř budovy, zpracovávat témata stále dokola. Proč dávat práci někomu z externistů, když jde o peníze. Dramaturg tak byl zároveň scénáristou i režisérem. Neexistovala tak žádná kontrola a vrchol absurdity je, pokud všechny tyto funkce zastává vedoucí tvůrčí skupiny. Tam už pak vůbec není žádná zpětná vazba. To je podle mě nejzásadnější problém.
Kdo pořady vybírá?
Vedoucí skupiny, jednoznačně. Opět jde o velmi subjektivní pohled, respektive kamarádský. Pořad byl úspěšný, protože to řekl nějaký kamarád, líbilo se to manželce a podobně.
Může to někdo ovlivnit?
Určitě, ale pro televizi jsou názory zvenku nesměrodatné stejně jako sledovanost či koeficient spokojenosti. Kritika v novinách je dobrá pouze ta kladná. Pokud se objeví záporné hodnocení, jde o chybu novináře.
Copak neexistuje kontrola zhora, vždyť pořady z Brna vidí lidé v celé zemi?
Opět je to velmi jednoduché. Brno je malé město, které trpí omplexem vůči Praze. To se odráží v kulturním dění Brna, tím pádem i v brněnské televizi. To znamená: Praha nám nebude nic diktovat! My jsme tu a my víme, co a jak dělat.
Praha nemá tendence do tvorby zasahovat?
Hodnocení samozřejmě probíhalo a po něm se vždy zkonstatovalo - ano, musíme to a to zlepšit. Ale nakonec šlo stejně vše do ztracena a strategie zůstala stejná - nekomunikovat s kritikou, nekomunikovat s veřejností.
Televize nevysílá jen cyklické pořady, ale vznikají i projekty nad plán, občas i finančně náročnější. Ani ty Praha neschvaluje?
Každá skupina má k dispozici určité peníze. Rozhoduje, co na jaře nabídne. Pro tvůrce je tím pádem nejvýhodnější dělat cyklické pořady. A to proto, že na nich pracuje třeba pět lidí, kteří tím pádem mají stálý příjem. Nikdy jsem nepochopil, proč se nenabízí jiné pořady a jediné vysvětlení bylo, že je Praha nechce. Ale jako dramaturga vás k jednání nikdy nikdo nepustí. Pokud se někdo pokusil o přímou komunikaci s Prahou, byl velmi kritizován. To je případ Břetislava Rychlíka.
Pokud bych měla v ruce dobrý projekt, který není ani finančně náročný, mám šanci jej do televize dostat?
Ne. Každý měsíc dostáváte minimálně pět návrhů od externistů. Ty jdou většinou hned do koše. Proč bychom dávali práci někomu, koho neznáme? Když už se jednou někdo dostane do televize, má celkem dobré peníze. Pak už nechce dělat jen scénáristu, ale i režiséra. Ale pokud se začnete cukat, že jste dramaturg a nebudete tedy psát scénáře, tak už je to špatně.
Zažil jste prosazení nějakého zajímavého projektu?
Snad ani ne. Pamatuju si, že jsme chtěli prosadit pořad o Internetu a nových technologiích. Byl připraven koncepčně, domluvení sponzoři. Navíc šlo o velice atraktivní téma. Pochybuji, že se návrh do Prahy vůbec někdy dostal. Velmi zajímavým a dle mého soudu i přínosným projektem byly Cesty. Jednalo se o sérii dvacetiminutových dokumentů o lidech do třiceti let. Po dvou letech však byly bez náhrady staženy a s nimi i její dramaturg. Objektivní důvody k tomu nebyly.
Jakým způsobem se tedy vybírají nejdůležitější témata?
Vy si můžete naplánovat v podstatě co chcete, dát pořadu koncept, jednotu. Ale pak z vedení dojde doporučení, že některou věc je potřeba natočit. A celý pořad se vám rozhodí.
Občas se na obrazovce objeví pilotní díly některých pořadů, ale pak zase zmizí. Čím to?
Sám nevím, vždycky jsem slyšel jen větu: "Praha to nechce." Mě spíš zajímalo, jestli ten člověk, který ve studiu pracuje, vede skupinu, dělá vše pro to, aby Praha zájem měla.
Při pohledu na pořady to tak nevypadá. Stále dokola Bolek Polívka a Halina Pawlowská.
To ano, ale podobné pořady na veřejnoprávní televizi prostě patří. Skupina Ivana Tučka dělá mnohem více než publicistika a navíc profesionálně. Největší průšvih vidím v publicistice. Jsem rád, že jsem mohl pracovat v tvůrčí skupině, kterou vedl Karel Fuksa v době, kdy zde panovala tvůrčí nálada. Někdy v roce 1996 se však něco změnilo, redakce se postupně personálně proměňovala a byl na ni vyvíjen tlak. Celé to bylo hodně zmatené. Panuje zde taková podivná poslušnost, kvůli které jsem odešel. Tak nějak si představuju socialismus.
Jak v celé situaci figuruje ředitel televize Drahoš?
On se zajímá hlavně o zpravodajství, ale má tendence zasahovat do jakéhokoliv pořadu.
Poslouchá ho někdo?
Nevím, jak je tomu teď, možná je to ještě horší, ale vedoucí tvůrčích skupin nemají nejlepší vztahy sami mezi sebou. Po příchodu jsem měl pocit, že každý vedoucí by měl nejraději celé studio jen pro sebe. Existuje tu velká soutěživost, ale nezdravá. Nejde o kvalitu, ale kvantitu a peníze, které do skupin plynou. Ale přestože se dost nesnáší, v krizi se dovedou semknout proti "nepříteli" studia.
Má šanci do televize proniknout nový člověk?
Šance je velmi malá. Za dobu, co jsem tam byl, se v publicistice nevyhlásilo ani jedno výběrové řízení. Kolegové se vybírali podle toho, zda zapadnou do kolektivu. Ale ani se nevyhazovalo, docházelo k přesunům. Jen aby se nedostalo nic na veřejnost.
Sledujete pořady brněnského studia?
Občas, ale jsou stále stejné. Nevím, proč bych se díval na Klub Netopýr. Chápu, že jde o rozhovor, ale ten můžu poslouchat v rádiu. V brněnském studiu se velmi podceňuje obrazová skladba pořadů. Na pětasedmdesát procent z nich se nemusíte dívat, stačí vám jen zvuk.
Co zpravodajství v jeho nové podobě?
Zpravodajství se dá dobře dělat se zkušenými lidmi. Ti mi v Brně chybí. Skupinka mladých, ambiciózních, ale nezkušených lidí nemůže natočit dobrou reportáž. A bohužel, zpravodajství bude dělat to, co chce ředitel Drahoš, který je špatný dramaturg i producent.
Podívejte se na fotografii Davida Kořínka - ZDE

Brněnské studio České televize v těchto dnech pracuje na dalším větším projektu. Tvůrčí skupina Pavla Aujezského a Hany Vrbové natáčí novou pohádku Princezna se zlatým lukem. Projekt s pětimilionovým rozpočtem by se měl dostat na obrazovky patrně příští rok.

Brněnské studio České televize v těchto dnech pracuje na dalším větším projektu. Tvůrčí skupina Pavla Aujezsského a Hany Vrbové natáčí novou pohádku Princezna se zlatým lukem. Projekt s pětimilionovým rozpočtem by se měl dostat na obrazovky patrně příští rok.

Pedagog na katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, bývalý dramaturg ČT Brno, David Kořínek

Autoři:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...



ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN půjdou společně. Vést Sněmovnu Fiala nechce

ODS. TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN se dohodly na společném postupu při formování...

Čtyři strany ve Sněmovně - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN - se domluvily na společném postupu při formování Sněmovny a...

Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...

Vzdejme se slova Vánoce, vyzval kněz křesťany. Už podle něj nemá smysl

SANTABĚH. Několik stovek běžců v kostýmech Santa Clause bylo možné pozorovat v...

Severoirský katolický kněz Desmond O’Donnell míní, že by nejen katolíci, ale vůbec všichni křesťané měli opustit výrazy...



Další z rubriky

Babiš bude premiérem na Mikuláše, už má všechny kandidáty do vlády

Prezident Miloš Zeman a předseda hnutí ANO Andrej Babiš na tiskové konferenci...

Andrej Babiš zřejmě bude premiérem 6. prosince, tedy na Mikuláše, a jeho vláda by mohla být jmenována 15. prosince....

GLOSA: Sliby ANO o čistší politice znějí po pardubických kauzách jako vtip

Primátor Martin Charvát na zasedání Zastupitelstva města Pardubic v Ideonu....

Hnutí ANO vstoupilo do politiky s hesly o větší transparentnosti a o konci rozkrádání veřejných peněz. Výsledkem je, že...

Exředitel Pražské strojírny bral léta plat na základě neplatné smlouvy

Odvolaný ředitel Pražské strojírny Vladimír Říha u Obvodního soudu pro Prahu 9...

Odvolaný šéf městské společnosti Pražská strojírna Vladimír Říha, který podle auditu firmu výrazně zadlužil a utrácel...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz