"Nová centra duševního zdraví budou regionálně vázaná, blízko pacientům a budou se soustředit primárně na ty, kteří trpí těžkou duševní nemocí a nyní musí využívat dlouhodobou a komplexní péči ve velkých ústavech," popsal Martin Hollý, předseda odborné psychiatrické společnosti a ředitel léčebny v Bohnicích.
Na každých sto tisíc obyvatel by mělo připadnout jedno takové centrum. Pomoc by měla být maximálně v půlhodinové dojezdové vzdálenosti. Vznikat by mohla při současných léčebnách, nebo mimo ně. "Primárně by centra měla být v zastavěných oblastech," dodal Hollý.
Centra by měla poskytovat komplexní zdravotně sociální servis a měla by být základem pro terénní mobilní službu. Při ní zdravotníci vyjížděli přímo za nemocným do jeho domácího prostředí.
Hollý je členem pracovní skupiny, která na ministerstvu zdravotnictví připravuje reformu péče o duševně nemocné pacienty. Ministerstvo v úterý zveřejnilo strategii reformy. Na ní se podílely čtyři desítky odborníků.
Strategie hovoří o tom, že počínaje příštím rokem až rokem 2016 proběhne pilotní provoz center duševního zdraví a reforma získá podrobné ekonomické studie. Od roku 2020 do roku 2023 by úřady měly reformu realizovat včetně zavedení legislativních změn. V roce 2023 bude reforma vyhodnocena a naváže na ni další etapa.
Důvodem reformy je zvyšující se počet pacientů s duševními onemocněními. Podle předního psychiatra Jiřího Rabocha jen za loňský rok kvůli tomuto vyhledalo odbornou pomoc 650 tisíc pacientů. Přibývá například depresí nebo demencí.
Reforma psychiatrické péče by měla vyjít zhruba na šest miliard korun. Ministerstvo plánuje, že by na ni chtělo získat dotace z evropských peněz.
