Pro senátní návrh ústavního zákona, v němž bylo i pár technických připomínek vlády, hlasovalo všech 66 přítomných zákonodárců.
Je možné, že voliči budou o začlenění do unie rozhodovat už v první polovině roku 2003.
"Dnes už není příliš času, už se nedá otálet, protože jinak by lhůty, které jsou nutné pro vyhlášení referenda a pro provedení referenda, mohly být také zmarněny," prohlásil spoluautor novely lidovec Jiří Stodůlka, šéf senátní komise pro Ústavu.
Z kandidátských zemí je Česko jedinou zemí, které norma o lidovém hlasování chybí. Jestliže by jí nyní parlament neschválil, musel by o přistoupení k unii rozhodovat sám. To by podle řady senátorů působilo v porovnání s ostatními uchazeči podivně.
Navrhovaná otázka pro vstup do EU Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?
Pavel Telička, hlavní vyjednávač Česka s EU, na otázku Českého rozhlasu - Radiožurnálu, zda je referendum správně načasováno, odpověděl: "Myslím, že ano. Je v našem zájmu, abychom referendum uskutečnili dříve, než proběhne ratifikační proces v členských zemích. Vyšleme tím jasný signál, kde vidíme v budoucnu své místo."
Je podle něho správné, aby občané měli možnost vyjádřit se ke vstupu do unie v lidovém hlasování. Poznamenal, že pro EU referendum není podmínkou, způsob rozhodování unie nechává na každé jednotlivé zemi.
Jiná referenda? To ne
Senát ale zatím Čechům nedopřál, aby rozhodovali v celostátním referendu i o jiných věcech, jak to chtěl vládní návrh.
Vládní předloha dávala lidem šanci vyjádřit se v referendu obecně jak k zásadním otázkám vnitřní a zahraniční politiky, tak konkrétně i ke vstupu země do evropské patnáctky.
Pro zamítnutí toho, co navrhoval kabinet, zvedlo ruku 38 senátorů. Opačný postoj zaujalo pouze devět zákonodárců.
O tom, že se země zatím zcela nestane "druhým Švýcarskem", rozhodovalo na řádné schůzi pouhých 52 senátorů z jedenaosmdesáti členů horní parlamentní komory.
Dosavadní absenci institutu referenda vnímali pozorovatelé jako významný "demokratický deficit".
Kdy a za jakých podmínek referendum bude
Referendum by měl vyhlásit prezident a to do 30 dnů od podpisu smlouvy o přistoupení Česka k unii. Proběhnout musí nejpozději čtvrt roku po podpisu. Pokud země v té době nebude mít hlavu státu, vyhlásí referendum šéf sněmovny.
Lidé by v referendu odpovídali na otázku: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?". Se stejnou formulací počítal i vládní návrh ústavního zákona o referendu, který ale Senát odmítl.
Pokud by lidé v referendu přistoupení k unii odmítli, mohlo by se nové referendum konat až po dvou letech, pokud by se podmínky smlouvy o přistoupení nezměnily. V případě změny smlouvy by referendum mohlo být i dříve.
Vicepremiér a senátor ČSSD Pavel Rychetský řekl, že Smlouva o přistoupení kandidátů k EU bude podepsána nejpozději v lednu 2003. Poté začne u uchazečů proces ratifikace.
"Země evropské patnáctky z důvodů, řekněme, spíše estetických a symbolických nepovažují za vhodné, aby napřed rozhodli o přijetí nějaké země, která pak posléze projeví vůli, že vlastně nemá zájem o vstup do EU," podotkl vicepremiér.
Reagoval tak na výsledky průzkumů, podle nichž si vstup do EU přeje něco málo nad padesát procent Čechů.
Termíny referenda v ostatních kandidátských zemích, jako například v Polsku, Maďarsku nebo Estonsku, ale ještě určeny nebyly.
Předchozí vývoj
Vládní návrh zákona byl tématem sněmovny i předchozí vlády ČSSD už řadu let. Lidové hlasování by měl vyhlásit prezident. Poslanci loni také zvýšili minimální počet podpisů pro vypsání referenda ze 300 na 500 tisíc.
Zemanův kabinet schválil návrh ústavního zákona o referendu začátkem září 2001. Její předchozí pokus totiž ztroskotal v lednu téhož roku.
Zatímco pro platnost Senátem navrženého referenda je potřeba, aby se ho zúčastnila aspoň polovina voličů, vláda navrhovala, aby k přijetí návrhu stačil souhlas nadpoloviční většiny zúčastněných.
Zemanův kabinet počítal s tím, že se referendum bude konat výjimečně, asi ne více než jednou za čtyřleté volební období. Výdaje na konání jednoho referenda odhadoval na 500 milionů korun.
