„Máme představu, že pro odstartování jakéhokoli referenda bude potřeba deset procent oprávněných voličů, což je zhruba 850 tisíc podpisů. Pro závaznost referenda by byla potřeba nadpoloviční většina voličů, kteří jsou oprávněni hlasovat,“ avizovala šéfka sněmovní komise pro ústavu, bývalá ministryně školství Kateřina Valachová z ČSSD. A přesně tak je i návrh ČSSD napsán.
Vyloučeny z hlasování mají být otázky základních práv a svobod, hlasování o věcech rozpočtových a daňových, hlasování, která by vedla k porušení závazků vyplývajících z mezinárodního práva, či hlasování o odvolávání lidí z funkcí či o jejich jmenování. Pod návrhem je podepsáno deset poslanců ČSSD. Nyní ho dostane na stůl vláda a pak ho bude projednávat parlament.
Okamura nezískal u poslanců podporu pro možnost referenda o Czexitu |
„Je to napsané tak, že by se podle mě žádné referendum ani nemohlo konat. Největší petice v historii České republiky měla něco přes 400 tisíc podpisů. Také ta podmínka, že by muselo souhlasit více než padesát procent všech oprávněných voličů, je mimo úpravy běžné v Evropské unii,“ kritizuje návrh šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Návrh obecného referenda z dílny SPD Tomia Okamury počítal s tím, že by o všelidové hlasování mohlo požádat už sto tisíc lidí a nebyla by stanovena povinná účast. ANO s takto nastavenými parametry nesouhlasilo (více v článku Okamurův návrh referenda „zamrzl“, podle poslanclů je to paskvil).
Premiér v demisi Andrej Babiš nejprve zmínil, že by měl být pro vypsání referenda nutný podpis 700 tisíc občanů, pak ANO „slevilo“ na půl milionu. Číslo 850 tisíc v návrhu ČSSD je desetinou oprávněných voličů. Iniciátor referenda by podle poslanců sociální demokracie musel získat dostatek podpisů pod petici nejvýše za půl roku. Přípustnost otázky by mohl přezkoumat Ústavní soud. Podnět k tomu by mohla dát vláda, skupina poslanců či senátorů. Rozhodnutí přijaté v referendu by bylo závazné po dobu volebního období Sněmovny.
