Dohodu v pondělí v Edinburghu podepsal britský premiér David Cameron a skotský první ministr Alex Salmond. O vyjednání dohody zpravodajskou stanici BBC informoval britský ministr pro záležitosti Skotska Michael Moore. Uvedl přitom, že Skoty čeká "nejdůležitější politické rozhodnutí za posledních 300 let".
Skotští představitelé dosáhli toho, že se hlasování bude konat v době 700. výročí bitvy u Bannockburnu, která měla velký význam pro udržení skotské nezávislosti na Anglii. Vláda v Londýně také přistoupila na skotský požadavek, aby se referenda mohli zúčastnit i šestnáctiletí a sedmnáctiletí voliči.
Skotové naopak ustoupili v tom, že voličům bude předložena pouze jednoduchá otázka, zda chtějí zůstat součástí Británie nebo vytvořit samostatný stát. Skotská vláda, jak upozorňuje ČTK, původně zvažovala ještě třetí možnost, v níž by voliči mohli hlasovat pro výraznější autonomii při zachování svazku s Británií.
V referendu bude Skotům položena pouze otázka, zda chtějí dál zůstat v unii s Anglií, která trvá už 305 let, jak počítá britská agentura Reuters. Součástí dohody je nicméně ustanovení, že obě strany budou nadále pracovat v nejlepším zájmu pro obyvatele Skotska, ať už hlasování dopadne jakkoli.
"Dohoda posouvá Skotsko blíže k nezávislosti a vytvoření lepší a lépe prosperující země. Budu pracovat na tom, aby se v roce 2014 odhlasovalo 'ano'," nechal se Salmond slyšet ještě před podepsáním, jak zmiňuje web BBC.
Skotský první ministr prosazoval pozdější termín referenda hlavně z toho důvodu, že ten rok bude Skotsko hostit několik sportovních a kulturních akcí, které by mohly pozvednout národní cítění. Na Skoty tou dobou navíc více dopadnou škrty Cameronovy vlády, uvažují britské deníky.
Největší otřes od oddělení Irska?
I přes podepsání dohody je britský premiér David Cameron proti odtržení severní části ostrova, země je podle něj mnohem silnější, když vystupuje dohromady. Průzkumy navíc ukazují, že zájem o nezávislost se mezi Skoty pohybuje pouze mezi 20 a 40 procenty.
Britský deník Guardian uvádí, že v roce 2014 může dojít k největšímu otřesu v dějinách britské monarchie od roku 1920, kdy se od ostrovní velmoci oddělilo Irsko.
Skotsko sdílí s Anglií monarchii od roku 1603. Od roku 1707 mají společný i parlament sídlící v Londýně. Skotové svůj vlastní parlament otevřeli v Edinburghu až v roce 1999, taktéž na základě referenda, upozorňuje Reuters.
Pokud by se Skotsko osamostatnilo, způsobilo by to problémy zbytku
Spojeného království nejen kvůli jaderným ponorkám, ale oslabilo by to jeho
hlas v Radě bezpečnosti OSN i v Evropské unii, varuje ČTK.
