Na jedné straně jsou komunisté a SPD, kteří chtějí, aby veřejnost rozhodovala skoro o všem, včetně vystoupení z Evropské unie a NATO. Na druhé ODS, TOP 09, lidovci a Starostové, kteří se těchto nápadů na referendum k čemukoli obávají a chtěli by je smést ze stolu. Zcela proti proudu jdou Piráti, kteří uvažují hned o dvou podobách referenda.
Jedno by se týkalo domácích politických otázek a druhé, které by mohlo začít platit až za několik let, i mezinárodní politiky. A pak je tady ČSSD, která už do Sněmovny poslala svůj kompromisní návrh. Je reakcí na obavy z návrhů SPD a KSČM, a proto hlasování o mezinárodní politice zapovídá.
„Jediný má v tuto chvíli aspoň nějakou šanci. Ale i tam bychom museli udělat změny,“ přiznává poslankyně ANO Helena Válková.
Příliš mnoho podpisů
„Není třeba možné ponechat tam hranici 850 tisíc podpisů občanů potřebných pro konání referenda,“ říká o návrhu ČSSD Válková, podle které by vhodná hranice byla mezi 500 až 700 tisíci podpisy. Ale i to je podle některých moc.
„To je nesmysl. Když to bude víc než 250 tisíc podpisů, referendum lidem spíš zablokujete. Vždyť si vezměte, jak málo prezidentských kandidátů dokázalo sehnat přes 100 tisíc podpisů,“ tvrdí předseda KSČM Vojtěch Filip.
„K vypsání referenda třeba o zákazu kouření by mělo stačit sto tisíc podpisů,“ říká poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík. „Ale to je to největší riziko. Do zákona se kvůli návrhům SPD a KSČM dá tolik bariér, že vznikne paskvil a ten zákon bude naprosto nepoužitelný,“ dodává.
„Hranici 850 tisíc podpisů jsme vybrali proto, že jde o desetinu lidí s volebním právem,“ vysvětluje poslankyně ČSSD Kateřina Valachová. Mírnému snížení se nebrání, opatrná však byla záměrně. Zákon totiž potřebuje ke schválení ústavní většinu ve Sněmovně i v Senátu.
A co poslancům přijde málo odvážné, senátorům se naopak zdá až moc. „Senát je konzervativnější. I pro některé naše senátory je to až příliš,“ ví Valachová.
