Spekulace o možném druhém referendu, kde by Britové opět hlasovali o setrvání v EU, se staly jedním z hlavních témat jen pár hodin po volbě z 23. června (vše o dosavadním vývoji okolo brexitu se dočtete zde). Britové se hojně podepisují pod petici za nové referendum a téma začíná prosakovat i do vysokých politických kruhů.
Britská volbaGIBRALTAR: Odráží španělské námluvy TORYOVÉ: Boris premiérem být nechce PENÍZE: Sponzor brexitu přišel o stamiliony VOLIČI BREXITU: Nadávají nám do rasistů CAMERON: Prioritou je udržení celistvosti Británie RUMUNSKO: Zklamal vás brexit? Přijďte k nám SVÁRY: Brexit rozdělil britské rodiny DUBLIN: Britové žádají o irské pasy MERKELOVÁ: Nemůžete si vyzobávat třešničky CITY: Banky zvažují odchod z Londýna XENOFOBIE: Po brexitu přibývá útoků na cizince PETICE: Miliony Britů chtějí nové referendum ANALÝZA: Rozhodli senioři a imigrace |
Tento týden o něm debatují také členové britské Sněmovny lordů. Nejvýraznějším momentem se dosud stalo čtvrteční vystoupení labouristky Oony Kingové. Ta navrhuje, aby Británie o setrvání v EU hlasovala znovu ve chvíli, kdy budou jasné všechny podmínky brexitu. Takové referendum by podle ní dávalo smysl a naplňovalo by principy demokracie, uvádí The Guardian.
Červnové hlasování podle ní utrpělo pochybnou kampaní zastánců brexitu. „Lidé hlasovali pro vystoupení, spousta Britů, pravděpodobně většina z nich, však netušila, jaké následky budou výsledky referenda mít. Koneckonců odpovídali na otázku, zda chtějí odejít z EU, ne zda chtějí roztříštit Velkou Británii,“ míní Kingová, jejíž stanovisko podporuje další labouristický člen Sněmovny lordů Peter Hain. Problémem podle Kingové bylo také to, že aktuální vývoj nepředpovídal ani tým okolo Borise Johnsona, který prosazoval vystoupení z EU.
Podle konzervativního člena Sněmovny lordů Malcolma Sinclaira bylo červnové referendum destruktivní. Nové hlasování však podle něj není reálné. Zástupným referendem podle něj mohou být jen volby. V nich by podle Sinclaira musela zvítězit strana, která bude mít jako hlavní programovou náplň setrvání v EU. Ve hře jsou stále předčasné volby, ve standardním termínu by měly proběhnout až v roce 2020.
Vzestup Liberálních demokratů
Strana, o které hovoří Sinclair, přitom v Británii již působí. Liberální demokraté vedení Timem Farronem totiž jen několik dní po referendu prohlásili, že v případě vítězství v příštích volbách udělají vše pro setrvání v EU. Strana po referendu zažívá nevídaný příliv nových členů, připomíná The Independent. Před Liberálními demokraty je však velký kus práce. V posledních volbách v roce 2015 totiž neslavili příliš velký úspěch a získali pouhých 7,9 procenta hlasů. Ve sněmovně tak mají zanedbatelných osm poslanců.
Opakování referenda považuje za nesmysl také konzervativec a ústavní expert Philip Norton. „Referendum by naznačovalo, že politici nejsou připraveni akceptovat hlas voličů. To by podle mě podkopalo důvěru v celý politický proces. Navíc v dobách, kdy je tato důvěra velmi křehká,“ myslí si Norton.
Britové si vystoupení z EU odhlasovali těsným výsledkem v referendu, které se konalo 23. června (více zde). Krátce na to oznámil svou rezignaci premiér a předseda Konzervativní strany David Cameron (více zde). O jeho místo se nyní utkají ministryně vnitra Theresa Mayová a náměstkyně ministryně pro energetiku Andrea Leadsomová (více zde).
Výsledky referenda uvrhly britskou politiku do období krize. Z boje o post premiéra se překvapivě stáhl lídr kampaně za brexit Boris Johnson, neuspěl také překvapivý kandidát a ministr spravedlnosti Michael Gove (více zde). Z funkce odstoupil předseda strany UKIP Nigel Farage (více zde). Těžké časy zažívá i předseda labouristů Jeremy Corbyn, kterého většina jeho spolustraníků vyzvala k rezignaci kvůli mdlé kampani před referendem.
Obama velí k hladkému odchodu Británie z EU
Americký prezident Barack Obama je přesvědčen o tom, že Evropská unie a Británie budou pragmaticky spolupracovat na tom, aby britský odchod z Unie byl co nejhladší a nejspořádanější. Obama to v pátekl řekl ve Varšavě po jednání s předsedy Evropské rady a Evropské komise Donaldem Tuskem a Jeanem-Claudem Junckerem.
KOMENTÁŘ: EU se měnit nemusí. Musí se změnit politici, kteří jí vládnou |
Britské rozhodnutí odejít z EU vytvořilo nejistotu o budoucnosti evropské integrace, připustil Obama. „Bohužel to některé vedlo k náznakům, že se hroutí celá stavba evropské bezpečnosti a prosperity,“ podotkl americký prezident s tím, že podobná nadsázka ale není na místě.
K takovému závěru jej prý vedou nejen jeho jednání s Tuskem a Junckerem, ale také nedávné rozhovory s končícím britským premiérem Davidem Cameronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Tusk v pátek před novináři uznal, že geopolitické důsledky brexitu mohou být velmi vážné a udržení co nejtěsnějších vztahů mezi EU a Británií je v zájmu všech. Britské rozhodnutí ale není „začátek procesu“, další pokračování prý nebude. K transatlantické jednotě podle Tuska neexistuje alternativa a každý, kdo útočí na Evropu, útočí na Ameriku a naopak.
Obama evropskou integraci označil za mimořádný úspěch. „Každý člen je demokracie, žádná členská země nikdy neválčila s jinou. „Integrovaná Evropa je jedním z největších politických a ekonomických úspěchů moderní doby a musí být zachován,“ řekl americký prezident.
23. června 2016 |
