Sakellaropulosová při hlasování v parlamentu dostala 261 hlasů. Stačilo přitom, aby ji ve třísetčlenném parlamentu podpořilo 200 zákonodárců. Do prezidentského úřadu ji navrhla vládní strana Nová demokracie premiéra Kyriakose Mitsotakise, kandidátku ale podpořila i opoziční strana SYRIZA.
Mitsotakis označil zvolení Sakellaropulosové za symbol „nové éry“ a jednoty národa. „Dokazuje to, že se Řekové umí v důležitých otázkách spojit,“ řekl novinářům po hlasování parlamentu. Dodal, že doufá v efektivní spolupráci s opozicí také v budoucnu.
Sakellaropulosová už před volbou uvedla, že její nominace je „vzdáním pocty jak justici, tak moderní řecké ženě“. Podle řeckých médií je výběr ženy do čela země jasným signálem, že věci v zemi se mění.
Zastoupení žen ve vedoucích funkcích v Řecku je stále nízké. Podle loni zveřejněného průzkumu evropského statistického úřadu Eurostat zaujímají ženy v Řecku jen 32 procent všech manažerských pozic, což je pod unijním průměrem (36 procent). Česká republika dopadla v tomto průzkumu ještě hůř (29 procent); údaje jsou ale z roku 2017.
Řecký prezident má spíše ceremoniální úlohu. Jeho funkční období je pětileté.
Budoucí prezidentka byla od října 2018 předsedkyní Státní rady, což je řecký nejvyšší správní soud. I do této funkce byla zvolena jako první žena v historii
Ve Státní radě působila od poloviny 80. let, začínala jako asistentka. Roku 2000 povýšila na poradkyni a v roce 2015 byla jmenována místopředsedkyní rady.
V letech 2005 až 2014 vyučovala právo životního prostředí na Národní škole soudců, v letech 2013 až 2015 byla předsedkyní disciplinární komise ministerstva zahraničních věcí.
Podle politického komentátora Pavlose Tzimase patří Sakellaropulosová k „menšině řeckých soudců, kteří vždy zaujímali odvážný postoj k občanským právům“. Do čela Státní rady byla zvolena především díky svému citlivému postoji k občanským svobodám, ekologickým otázkám i právům menšin.
Vystudovala právo na Národní a Kapodistriasově univerzitě v Aténách a poté postgraduální studium veřejného práva na Univerzitě Panthéon-Assas v Paříži. Narodila se 30. května 1956 v Soluni. Je rozvedená, má jedno dítě.
Z evropských zemí má nyní prezidentku Estonsko a Slovensko. Chorvatská hlava státu Kolinda Grabarová-Kitarovićová počátkem ledna neobhájila mandát ve volbách a v únoru ji v úřadě nahradí Zoran Milanović.
