Němci řecké požadavky odmítají s tím, že nemají žádné právní opodstatnění. Téma reparací pokládají za uzavřenou kapitolu. Už v roce 1960 zaplatila západoněmecká vláda Řecku 115 milionů tehdejších marek.
Spor se rýsoval delší čas. Nótu chystaly Atény od letošního dubna, kdy poslanci vyzvali vládu Alexise Tsiprase, aby nároky vymáhala. Premiér Tsipras k tomu uvedl, že právě nyní, kdy skončilo mnohaleté splácení řeckých dluhů, je ta správná chvíle.
Obě věci, splácení půjček z let někdejší dluhové krize i diplomatická roztržka, spolu úzce souvisí.
Vztahy Řecka a Německa totiž už dlouho nejsou valné. Přinejmenším od chvíle, kdy před osmi lety tehdejší šéf německých financí Wolfgang Schäuble zpochybnil setrvání helénské země v eurozóně. Německé listy přitom často přizvukovaly tezím, že „leniví Řekové si žijí vysoce nad poměry a táhnou ke dnu celou eurozónu“.
Atény astronomické dluhy, na které zadělala hluboká krize eurozóny, usilovně splácely. Přistoupily i na drastické škrty v rozpočtu. Hořká pachuť však zůstala. V Německu dál přetrvává pocit, že odpovědní a pracovití Němci si museli ukrajovat ze svých úspor, aby se udržely nad vodou rozmařilé řecké veřejné finance.
Dva Němci přinesli na řeckou radnici 875 eur, chtěli zaplatit reparace |
Řekové naopak měli dojem, že Německo, nejlidnatější země a největší ekonomika celé Evropské unie, chce vydělávat na jejich neštěstí a ovládnout je ekonomicky.
Němci po celé trvání eurokrize rozhodně Řekům nic neulehčovali. Napříč Evropou se šířil názor, že se snažili udělat ze středomořského státu odstrašující příklad, jak dopadá země s příliš rozmařilými rozpočtovými výdaji. Všechny tyto spory rozdělují obě země i dávno poté, co už je krize eurozóny zapomenuta.
Ozvali se i Poláci
Němci pokládají reparace za uměle nastolené téma. Vláda kancléřky Angely Merkelové se odvolává na dohodu z časů sjednocení Německa v roce 1990, ve které vítězné mocnosti označily reparace za uzavřené.
Německo musí zaplatit válečné reparace, Polsko se nároku nevzdá |
Řekům nahrává, že právníci a historici nemají na věc úplně jasný pohled. Navíc Řecko není se svými nároky osamocené. Do Berlína často létají i obdobné požadavky od Poláků.
Poslanec vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost Arkadiusz Mularczyk nedávno uvedl, že Německo dluží Polsku zhruba 850 miliard dolarů (19,6 bilionu korun), které odrážejí polské ztráty během násilné nacistické okupace.
Také v Polsku měla debata o reparacích širší rozměr. Zazněly tvrdé nacionalistické výroky.
Česko nepovažuje vymáhání reparací za aktuální |
„Řecko je de facto kolonií, nechceme skončit stejně,“ nechal se před časem slyšet polský ministr financí Witold Waszczykowski. Řecko je podle něj zcela ukázkový příklad toho, proč by Polsko nemělo nikdy přijmout euro.
Řecké antipatie k Německu se vztahují k rokům 1941 až 1944, kdy nad Akropolí zavlál hákový kříž. Země byla obsazena. Během brutální okupace zahynulo až 600 000 Řeků. Jejich utrpení ukončilo až osvobození za pomoci spojeneckých armád, zejména Británie.
