Na začátku letošního školního roku čekalo na rodiče prvňáků v řeckém městě Kalpaki nečekané překvapení - jejich děti chodí do třídy jen s hrstkou dalších žáků. „Bylo jich tak málo. Myslela jsem si, že školní hřiště bude plné dětí,” popisuje Vaso Charisiadiová, která chodila do stejné školy jako její syn.
Nejnovější třída na základní škole v obci na severozápadě Řecka je důkazem toho, do jakých demografických problémů se země během posledních let dostala. Letos tu do první třídy nastoupilo jen třináct žáků. Někteří ze studentů pochází z vesnic, kde kromě nich jiné děti vůbec nejsou. V regionu se kvůli tomu muselo v poslední době zavřít půl tuctu škol.
Podle listu The Washington Post je nejčastějším důvodem nedostatku dětí stěhování potenciálních rodičů, kteří nemají potomky, buď kvůli tomu, že jsou bez práce, nebo si vydělají příliš málo peněz na to, aby si je mohli dovolit.
To je případ třiatřicetileté učitelky Marie Bersuové, která má v Kalpaki na starost prvňáčky. „V tuto chvíli nemůžu o dětech ani uvažovat,” popisuje Bersuová, která vydělává v přepočtu asi 414 tisíc korun ročně. Na řecké poměry při vysokých cenách potravin a služeb je to málo. „Nemůžu naspořit peníze,” dodává.
Přestože se Řecku podařilo dostat z nejhoršího období ekonomické krize, musí nyní vzdorovat nové hrozbě, kterou je právě alarmující nedostatek dětí. Už tak nízká porodnost klesla v důsledku krachu, který vypukl v roce 2009 a zesílil v roce 2011 ještě víc.
Negativní dopad měl na Řecko i odliv půl milionu obyvatel, především mladých potenciálních rodičů. Přestože do země míří vlny migrantů z Blízkého východu a severní Afriky, většina z nich putuje do dalších zemí Evropy. Nově příchozí tak nejsou schopni nahradit ztráty. Recese má za následek nejmenší poválečnou řeckou generaci dětí, které nyní dosáhly školního věku.
„Děti nevědí, že jsme dřív byli bohatší,” popisuje Sotiria Papigiotiová, matka dvou dětí v první a ve druhé třídě. „Když mě požádají o nové věci, řeknu jim, že si to nemůžeme dovolit,” vypráví.
Před dvaceti lety měla škola v Kalpaki sto žáků. Nyní kvůli uzavření ostatních škol vzdělává děti z daleko širší oblasti. I tak první až šestou třídu navštěvuje dohromady jen sedmdesát žáků. A to do školy chodí kromě Řeků i dvacet Albánců a dvacet Syřanů, jejichž rodiny čekají na schválení žádosti o azyl. Takže propad v počtu původních obyvatel je více než razantní.
„To co vidíme, je zmenšení místního obyvatelstva,” popisuje ředitel školy Miltos Mastoras. „Bez Syřanů bychom měli polovinu toho, co před dvaceti lety,” dodává.
Řecko čeká pomalé vymírání
Míra porodnosti dosahuje v Řecku 1,35 dítěte na ženu, což je nejnižší hodnota v Evropě. Tento údaj je výrazně pod úrovní 2,1, která je zapotřebí pro zajištění stabilní populace a která nezahrnuje imigraci. V roce 2008 dosahovala porodnost před vypuknutím finanční krize hodnoty 1,5. Od té doby se ale počet narozených dětí propadl a nynější záznamy odpovídají číslům z konce devadesátých let.
Ženy ve vyspělých zemích odkládají mateřství, porodnost klesá i v Česku |
Díky hromadnému exodu potenciálních rodičů klesl počet narozených dětí v Řecku na své historické minimum. Zatímco v roce 2009, tedy těsně před nejhorší částí krize, přišlo na svět 118 000 dětí, v roce 2017 už to bylo jen 88 500.
Ačkoli některé země po hospodářských krizích zaznamenaly rychle oživení porodnosti, podle demografa Byrona Kotzamanise z Univerzity v Thesálii to nebude případ Řecka. „Ani před krizí neměla průměrná řecká žena děti před dosažením 31 let. Některé ženy kvůli krizi oddalovaly těhotenství tak dlouho, až promarnily svá plodná léta,” vysvětluje Kotzamanis.
Recese podle něj trvale snížila velikost nejnovější řecké generace, stejně jako počet rodičů v příštích letech. „V příštích desetiletích budeme mít v Řecku čím dál méně porodů,” uzavírá Kotzamanis.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
