„Tyto návrhy, které zcela jasně porušují evropská pravidla a základní práva na práci, rovnost a důstojnost, ukazují, že cílem některých našich partnerů a některých institucí není životaschopná dohoda všech stran, ale ponížení celého národa,“ prohlásil Tsipras v projevu přenášeném státní televizí
Oznámil rovněž, že Atény požádají o několikadenní prodloužení záchranného programu pro Řecko, který má vypršet 30. června. V sobotu by se měl sejít řecký parlament a rozhodnutí vlády o vyhlášení referenda potvrdit.
Podle Tsiprase věřitelé uvalili na řecký národ „neúnosná břemena“ a vyzval Řeky, aby tomuto „ultimátu dali jasnou odpověď“. Pokud by Řekové v referendu úsporná opatření nadiktovaná věřiteli skutečně odmítli, znamenalo by to pro Atény s velkou pravděpodobností bankrot a odchod z eurozóny.
„Řekové, vydírají nás, abychom přijali krutý a ponižující úsporný program, který nemá konce a nenabízí žádnou naději, že se opět postavíme na nohy. Proto vás vyzývám, abyste se rozhodli jako hrdí vlastenci, jak vám to diktuje velká historie Řecka,“ agitoval v televizi Tsipras. Státní ministr Nikos Pappas vyjádřil přesvědčení, že Řekové v referendu dohodu navrhovanou věřiteli odmítnou.
Po Tsiprasově oznámení, že bude referendum, se od páteční noci tvoří po celé zemi mohutné fronty před bankomaty. Zoufalí Řekové se snaží vybrat zbytek úspor. Podle řeckých médií je nyní fakticky na Bruselu, zda se v pondělí vůbec ještě otevřou banky.
Šéf menší koaliční strany Nezávislí Řekové Panos Kammenos v sobotu řecké střadatele vyzval ke klidu a ujišťoval, že banky v důsledku nynější krize nezavřou. „Banky se nezavřou a bankomaty budou fungovat. Všechno je to přehánění,“ poznamenal k obavám z opaku Kammenos, který je zároveň řeckým ministrem obrany.
Řecko odmítlo „velkorysou“ nabídku
Řecko se v pátek s věřiteli neshodlo na otázce prodloužení záchranného programu o pět měsíců do listopadu. Možnost, že by eurozóna během té doby mohla Řecku pomáhat se splátkami dluhu, Atény odmítají s tím, že částka 16,3 miliardy eur (zhruba 400 miliard Kč) by jim nestačila. Řecko také tvrdí, že požadavky věřitelů na ekonomické restrikce by nevedly k hospodářské obnově země.
Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek vyzvala Tsiprase k přijetí „velkorysé“ nabídky věřitelů. Tsipras ale po setkání s ní a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem naznačil, že jej evropští partneři a věřitelé „vydírají“ a to podle něj není v souladu s principy Evropské unie. V sobotu se mají řeckou dluhovou krizí opět zabývat ministři financí eurozóny.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost, zhoršilo životní úroveň a v důsledku dostalo k moci nynější Tsiprasovu vládu.
Ta se od začátku snaží dohodnout nové podmínky, věřitelé však zdůrazňují, že Atény musejí dodržet své předchozí závazky. Stávající program byl sice prodloužen, nyní už ale všechny strany tlačí čas. Osudovým datem je 30. červen, kdy musí Atény zaplatit MMF splátku 1.5 miliardy eur.
