„Když jsme se dozvěděli, že budovy budou zakrývat výhled na Akropoli, symbol demokracie, okamžitě jsme v tom spatřili národní pohotovost a začali bombardovat všechny vládní úřady, co jsme mohli,“ popisuje Lydia Karrasová, ředitelka organizace Elliniki Etairia, která se zabývá ochranou kulturního dědictví.
Až do roku 2010 byla výstavba kolem Akropole omezená a budovy nesměly být vyšší než 21 metrů. Tedy tolik, aby nekazily výhled na dominantu města z žádné strany. Pak se však pravidla změnila a úřady zvedly limit na 31 metrů. Toho využili developeři ve čtvrti Makrygianni a rozhodli se tam postavit dva hotely, jeden o devíti a druhý o desíti patrech.
Jejich konečná výška měla být 31,7 a 37 metrů. Obyvatelé města se to dozvěděli až v průběhu stavby a zděšeně sledovali, jak hotely rostou. „Jsou jisté výhledy, není jich na světě mnoho, které reprezentují identitu. A výhled na Parthenón je jeden z nich, takže musí být za každou cenu ochráněn,“ dodává Karrasová s odkazem na slavný chrám.
„Toto má být oblast s archeologickou ochranou. Částečně můžeme vinit naše zákony, ale stavbu takto gigantických rozměrů centrální archeologický výbor vůbec nepovolil,“ tvrdí také podle britského deníku The Guardian architektka a urbanistka Irini Frizaduová.
Na serveru Avaaz proto rozjela petici, kterou už podepsalo více než 25 tisíc lidí. Pokud by takových hotelů mělo v místě vzniknout víc, kolem Parthenónu by snadno vznikla neprostupná zeď, varují.
V textu proto požadují, aby aténští úředníci okamžitě přestali vydávat další stavební povolení v oblasti kolem ceněné historické oblasti a začali pracovat na nových pravidlech městského plánování a „snížili tak negativní dopady masivního turismu a dosáhli udržitelného rozvoje města v nejbližším okolí Akropole“.
Podle španělské agentury EFE už naštvaní obyvatelé města počátkem března dosáhli částečného úspěchu. Vláda další stavbu obou kritizovaných hotelů dočasně zastavila. Podle deníku The Guardian už také vláda slibuje, že příští rok bude vydávat jen povolení na stavby s výškou do 17,5 metrů. Řecký ministr kultury Myrsini Zorba pak obyvatele uklidňuje, že právo vidět na starověkou památku má každý a ne jen pár vyvolených.
Boj o výhled sledují nejen Atéňané, ale i ochránci historického dědictví po celé Evropě, dodává The Guardian. „Toto je extrémně důležitá bitva, která se musí vyhrát. Nejsme proti stavbě nových budov současné architektury, ale musí respektovat dědictví evropských měst. Výhled na Akropoli je jeden z nejkouzelnějších vůbec,“ komentuje situaci v Aténách generální tajemnice organizace Europa Nostra Sneška Quaedvlieg-Mihailovićová.
„Občanská společnost naštěstí zaujala velmi rázný postoj. Očekávám teď i velmi jasný signál od národních úřadů, že ne všechno je na prodej,“ dodává.