Hlavní archeologické práce v této oblasti na jihu Peloponéského poloostrova začaly v roce 2013, během poslední série vykopávek se našlo sedm hrobů z římského a helénského období a vůbec poprvé zbytky osídlení. „Je význačné, že se na povrch dostaly zbytky města, dlážděných ulic, architektonické struktury,“ řekla v úterý agentuře Reuters Eleni Korkaová, která má výzkum na starosti.
Podle Pausania, řeckého cestovatele a zeměpisce z druhého století našeho letopočtu, mohli město Tenea založit váleční zajatci z mytické Trojské války, kterým Agamemnón, král nedalekých Mykén, někdy ve 12. nebo 13. století před naším letopočtem povolil postavit si domy.
Archeologové našli hliněné, kamenné a mramorové podlahy a zjistili, že některé zdi byly postaveny s velkou pečlivostí. Objevili také 200 vzácných mincí, což podle Korkaové dokládá, že město bylo velmi bohaté. V hrobech byly uloženy vázy a šperky. V jednom z nich se nacházely ostatky ženy a dítěte.
