Všichni analytici se shodují v názoru, že krok řeckého premiéra je velkým hazardem. Podle komentátora The Wall Street Journal Papandreu svojí zemi staví před kruté dilema.
První možností je pokračovat v záchranném plánu, v jehož důsledku Řecko odevzdá svojí ekonomickou suverenitu Bruselu a následující roky se podrobí brutálním úsporným opatřením s nejistým výhledem, že za devět let dluh klesne na 120 procent HDP.
Řecké NE by podle amerického listu nejspíš znamenalo bankrot, odchod z eurozóny i EU a ekonomický kolaps země. Proti záchrannému plánu dohodnutému minulý týden evropskými vůdci se staví přibližně 60 procent Řeků. Mnoho z nich upřednostňuje chaos bankrotu před vyhlídkou na dlouhá léta utažených opasků.
Eurozóna se po dohodě s bankami minulý týden na summitu mimo jiné rozhodla o odpisu asi 50 procent řeckých dluhů ze strany soukromého sektoru. Atény se tak zbaví závazků za zhruba 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu Kč). Celkové zadlužení, které teď činí zhruba 160 procent hrubého domácího produktu a neustále se zvyšuje, by se mělo do roku 2020 snížit asi na 120 procent HDP.
Je to vydírání řeckého lidu, bouří se opozice
Řekové rozřízli čerstvě zalátanou krizi. Akcie po ohlášení referenda letí dolů |
Proč tedy Papandreu referendem riskuje bankrot země? Podle komentátora BBC Gavina Hewitta se lednové hlasování uskuteční až ve chvíli, kdy budou doladěny všechny podrobnosti poslední úmluvy. Referendum tak je řeckou pákou, jak si v Bruselu vyjednat co nejmírnější podmínky předjednané úmluvy. (o plánu na záchranu Řecka čtěte zde)
Hewitt se domnívá, že Řekové se v Bruselu za poslední měsíce stali zdatnými vyjednavači. Dovolávají se solidarity a zároveň počítají s tím, že se Evropa obává nákazy v případě jejich bankrotu.
Papandreu se referendem snaží také podepřít svojí otřesenou pozici v domácí politice. Přestože soukromé banky souhlasily s odepsáním 50 procent řeckého dluhu, premiér byl o víkendu doma označen za zrádce a do ulic vyšly rozhořčené davy protestující proti dalším úsporným opatřením.
Vládní strana se drolí
Jak se Řekové v lednu vysloví, rozhodne i přístup opozice. Ta ale zatím premiérův krok označila za vydírání řeckého lidu a opět vyzvala k předčasným volbám. Oslabuje a hádá se ale i vládní tábor. Vládní stranu už opustila jedna poslankyně. Dalších šest poslanců vládní strany vyzvalo premiéra k rezignaci (čtěte: Řecký premiér čelí vzpouře ve vlastní straně).
Vášně se snaží mírnit dva nejvyšší představitelé Evropské unie. Její prezident Herman Van Rompuy a šéf Evropské komise José Barroso ve společném prohlášení vyjádřili víru v to, že Řekové v hlasování ocení opatření učiněná ve vztahu k eurozóně a mezinárodnímu společenství. Lídři eurozóny se prý tématu referenda budou věnovat na jednání zemí G20, které začíná za dva dny ve francouzském Cannes.
