Mladík s pihovatým obličejem říká, že dokázal vyžít z měsíčního kapesného sto padesát rupií (asi 66 českých korun), které jim dával velitel čety. Tři roky plahočení hustými lesy bez alkoholu, rádia a karetních her mu pomohlo přežít to, že stále myslel na svou mladou ženu.
Tu musel poté, co začal bojovat, opustit. Kvůli své manželce odmítal během bojů i sex se ženami ze své skupiny, který velitelé bojovníkům dovolovali.
Gharti je držen na vojenské základně
S Ghartim ve světle hnědém tričku a širokých kalhotách mluvili zépadní zástupci na vojenské základně v Nepálgaňdži. "Byl jsem velitel družstva. Byl jsem vycvičen v plížení, kličkování, skákání, šplhání a dalších dovednostech," upřesňuje Gharti.
Říká, že jej místní povstalecký vůdce přinutil stát se bojovníkem před třemi lety poté, co ukončil školu a vrátil se po příležitostné práci v sousední Indii do vesnice v okrese Rolpa. Tam se v roce 1996 maoistické povstání zrodilo. Tvrdí, že se pokoušel uprchnout, ale byl za několik dnů opět dopaden.
Tvrdý život naplněný neustálým výcvikem a přesuny z místa na místo byl podle něj mnohem těžší pro ženy. "Slyšel jsem, že dívky jsou nuceny k sexu. Já jsem se na tom nepodílel, ale děvčata si mi stěžovala, že jsou zneužívána. Já jsem ženatý a nedělal jsem to," prohlašuje.
Obviňování je vzájemné
Armáda tvrdí, že příslušníci gerily používají civilisty jako živé štíty a ve svých řadách znásilňují ženy. Své oběti prý mučí a mrzačí. Rebelové to popírají a vládní vojsko naopak obviňují z poprav bez soudu a rozsáhlého porušování lidských práv.
O tom, že i rebelové vynášejí kruté rozsudky nad vesničany, ale mluví i Gharti.
Bojovník se ale dušuje, že nemá na rukou krev. Přiznává, že z pušky z dob druhé světové války střílel na policisty a vojáky ale prý nikoho nezabil. "Viděl jsem ale druhé, jak usmrtili mnoho lidí, " dodává muž, který byl armádou zadržen po krvavém útoku na armádní základnu.
Listopad byl klíčový
Poté, co loni na podzim označila gerila mírové rozhovory s vládou za zablokované a obnovila útoky, vyhlásil král Gjánéndra šestadvacátého listopadu výjimečný stav. Poté nasadil proti povstalcům armádu.
Podle vládních sil měli v té době maoisté až osm tisíc bojovníků. Armáda odhaduje, že od té doby zahynulo na patnáct set rebelů.
Jak byl Gharti zadržen
Čtyřiadvacátého listopadu svolal Ghartiho druhy velitel čety Tirth Bahadur Pun. Na nástupu rozložil podrobnou mapu, na níž byly budovy, silnice a vojenské pozice.
"Dal nám rozkazy. V noci byl zahájen pochod," říká Gharti. "Šli jsme dva dny. Byla to rovina a nevěděli jsme, kam jdeme." Večer 26. listopadu, uvádí Gharti, on a sto dalších bojovníků, včetně několika dívek, dvě hodiny stříleli na armádní kasárna v okrese Dang. V místě ležícím asi 400 kilometrů západně od hlavního města Káthmándú, tehdy povstalci zabili čtrnáct vojáků. Zmocnili se také mnoha automatických zbraní.
Maoisté v Nepálu
Gharti patří k několika tisícům mladých lidí, kteří se od roku 1996 k maoistům připojili. Hnal je nejen teror vůdců, ale i touha osvobodit se z chudoby a vášeň vyvolaná slíbenou revolucí. Podzemní hnutí vede bývalý politik Pušpa Kamal Dahal, který si říká Pračánda (Nelítostný). Jeho cílem je v Nepálském království, vtěsnaném mezi Indii a Čínu, svrhnout monarchii a rozdělit půdu mezi chudé Nepálčany.
|
Nepálské království |
|
Nepálské království leží ve středu Himalájí na 147 tisících kilometrech čtverečních, na hranicích s Čínou je i nejvyšší hora světa Mount Everest (8848 metrů) a několik dalších osmitisícovek. Přes 50 padesát procent obyvatel jsou Gurkhové (Nepálci), zbytek tvoří Bihárci, Tharuové, Tamangové a další národnosti. Státním náboženstvím je hinduismus (90 procent obyvatel), pět procent je buddhistů a zbytek tvoří muslimové a křesťané. Nepál je jednou z nejchudších zemí na světě. |
 Policie hlídkuje v ulicích nepálské metropole Káthmándú. |
