"Pozice NATO je jasná. Chemický útok, který se odehrál 21. srpna u Damašku je otřesný a nedá se omluvit. Útoky, které stály životy stovky žen, mužů a dětí, nelze ignorovat. Existuje důvod, proč jsou chemické zbraně v civilizovaném světě zakázané. Jsou odporné, barbarské a nemají místo v 21. století," prohlásil generální tajemník NATO Rasmussen v bruselské centrále.
Severoatlantická aliance se s vývojem situace v Sýrii zaměří především na obranu jihovýchodní hranice, tedy hlavně své členské země - Turecka. Připomněl, že NATO rozmístilo na tureckém území u syrských hranic několik baterií protiraketových střel Patriot. "Ujišťuji, že jsme připravili už veškeré plány, abychom zajistili ochranu tureckého území a obyvatel, takže nevidím potřebu k rozmísťování dalších zbraňových systémů," uvedl Rasmussen.
Samo Turecko by se k případné vojenské akci proti syrskému režimu podle tureckého premiéra Erdogana připojilo. Intervenci si dovede představit i bez shody v OSN a dokonce nabádá, aby vojenská operace vedla přímo ke svržení syrského prezidenta Bašára Asada.
Šéf NATO zopakoval, že vše nasvědčuje tomu, že za chemickým útokem na předměstí Damašku stojí syrský režim. "Způsob, jakým byly útoky provedeny, ukazují, že je za ně odpovědný syrský režim," řekl s tím, že ohledně dalšího vývoje situace budou uvnitř NATO dál intenzivně pokračovat vzájemné konzultace mezi členskými zeměmi.
Systém patriot - infografika
Ačkoliv Aliance jako celek chemický útok odsoudila, na adekvátní reakci se zřejmě neshodne. Ostatně, pokud by členské státy měly stejný názor, už dávno by ho celý svět znal. Nejednotnost mezi spojenci připustil i Rasmussen. "Jako bývalý premiér chápu rozhodnutí některých členů Aliance. NATO je spojenectví demokratických zemí," uvedl.
Americký plán na omezené vojenské údery na vojenské cíle v Sýrii otevřeně s evropských členů podpořily jen dvě země - Francie a Turecko. Naopak státy v čele s Německem a Itálií daly jasně najevo, že bez mandátu OSN do vojenské akce nepůjdou. A podobně je na tom i Británie, která původně plán Washingtonu podpořila (více čtěte zde). "Je jen na jednotlivých členech se rozhodnout, jak budou na použití chemických zbraní reagovat," konstatoval Rasmussen.
Útok na Turecko
I přes nejednotnost Aliance jako celku, vyžaduje chemický útok v Sýrii podle něj tvrdou odpověď. "Myslím, že by to byl jinak nebezpečný signál pro diktátory na celém světě, že mohou chemické zbraně libovolně používat a nic se jim nestane," prohlásil Rasmussen s tím, že chemické zbraně jsou velmi specifické.
Patrioty v Turecku
|
"Chápu, že se lidé ptají, proč je to tak rozhodující faktor, neviděli jsem už v minulosti sto tisíc lidí zabitých konvenčními zbraněmi? Ano, viděli. Ale použití chemických zbraní je něco jiného, svým charakterem jsou to nástroje masového ničení. To je důvod, proč jsou zakázány mezinárodními konvencemi".
Rasmussen také potvrdil, že pokud se některé členské země rozhodnou pro vojenské řešení, mohou pro akce využít blízké vojenské základny v Turecku i Řecku. Nastínil rovněž možný scénář, pokud by Sýrie "na oplátku" případnému americkému úderu vypálila například balistické střely na Turecko.
V takovém případě by se totiž mohlo jednat o takzvaný článek 5 Washingtonské smlouvy, který hovoří o tom, že útok na jednoho člena Aliance je zároveň útokem na všechny spojence.
"Skutečnost, že jsme rozmístili v Turecku střely Patriot, by měla mít sama o sobě na případného agresora odstrašující efekt. Pokud by bylo (Turecko) napadeno, pak by šlo o útok na jednoho spojence a útok na celé NATO a celá Aliance by rozhodla o postupu," uvedl Rasmussen.
Trpící Syřané po chemickém útoku v Damašku
28. srpna 2013 |
