Omluva nikdy není sama. Posselt k ní přidal uplatnění individuálního práva vyhnaných sudetských Němců. Neřekl však, na co se má to individuální právo uplatnit. Na vlast, na majetek, či na oboje? Nebo je ještě něco dalšího? Zkusme načrtnout příští postup. Posselt požaduje zrušení dekretů.
Neříká však, co tím myslí. Jde jen o "duchovní čin" - rasistické dekrety nemají v Evropě místo. Češi ty dekrety "zruší". Zdůvodnění - jsou nemyslitelné. Logický dotaz - a následky, které z nich čeští Němci měli, myslitelné jsou? Také ne.
Kolektivní vina. Musí následovat rehabilitace. Všechna práva postižených, majetková i občanská, se musí vrátit před ten nesprávný čin vyhnání. Rehabilitační procesy jej odčiní: je to takový děj, jako by minulost ze svých záhybů vyhladila nacismus i válku. Sudetští Němci se dočkají spravedlnosti.
To se mnoha Čechům nebude líbit. Jejich cit pro spravedlnost to rozruší. Mají také svá individuální práva. Začnou sestavovat své seznamy. Němci včetně sudetských Čechy přepadli, změnili jim strašlivě osudy, mnohým vzali životy, majetky, a neprohrát válku, Čechy by vyhladili.
Lze si představit olbřímí clearingový účet krve a majetku, kam obě strany předkládají výčet křivd - lidské individuální osudy - se snahou ty křivdy přepočítat na nějaké srovnatelné veličiny a vzájemně se vyrovnat. Například: kolik odsunutých proti vyhlazeným Lidicím?
Nebo: rovná se život spisovatele Vančury jednomu životu důstojníka SS, či započítáme životy dva? Jak budeme kompenzovat tisíc studentů z roku 1939? Pěti sudetskými ženami z Liberecka? Nad obludností těchto úvah se až tají dech, ale jak se jim vyhne, kdo chce "účtovat s minulostí" světové války?
Každý se snadno dovtípí, že takové "vyúčtování" by mělo jediný důsledek: ohromný rozmach vzájemné nenávisti, případně nějaký nový boj, motivovaný právě domnělými či skutečnými křivdami v účtování! Dekrety lze "zrušit" ihned. K ničemu už nejsou. Nikoho už neohrožují. Ale co konkrétně to "zrušení" znamená? Vstupní bránu k novému rozpoutání běsů ze starých časů, jak se mnozí Češi obávají
Posselt mluví neurčitě. Určitě řekl jediné - rasista Beneš. Věří opravdu, že to je cesta k smíření? Pohled Čechů a Němců na druhou světovou válku a její následky není podobný. V budoucnu se bezpochyby více sblíží. Protlačovat "smíření" silou, bez zkušenosti společných prožitků "nové svobody", nemá smysl. Češi a Němci svou minulost nevylepší. Mohou však mít lepší budoucnost.
