Ivana Řápková

Ivana Řápková | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Řápková: Za střety na Šluknovsku můžou naše vlády, situaci neřešily

  • 300
Za napětí na severu Čech jsou zodpovědné naše vlády, protože dlouho neřešily tamní problémy, míní poslankyně ODS Ivana Řápková, zastánkyně tvrdého postupu proti nepřizpůsobivým občanům. Podle ní by městům pomohlo více peněz a možnost vykázat lidi bez trvalého pobytu, kteří se opakovaně dopouštějí přestupků.

Jak vnímáte situaci na Šluknovsku?
Myslím, že je to přirozený vývoj na severu nebo v dalších postižených oblastech, kde je kumulace problémových obyvatel. Situace se dlouhodobě neřešila a problémy byly podceňovány. Je to na jedné straně rozbujelý sociální systém a na druhé straně nemožnost postihnout drobnou kriminalitu, která narůstá.

Kdo na současném stavu nese největší vinu?
To je složitá otázka. Osoby, které jsou na dávkách nebo nemají legální příjem a dopouštějí se drobné kriminality, jsou v podstatě nepostižitelné. Až teď se v rámci sociální reformy realizují opatření proti zneužívání dávek. Kdo nese vinu? Myslím, že vláda v minulých letech situaci vůbec neřešila. Vytvořila pouze Agenturu pro sociální začleňování v romských lokalitách, která ale není řešením a dle mého názoru často pouze dělá duplicitní činnost. Města by potřebovala posílit finančně, aby mohla rozšířit sociální terénní práci.

Policie zřídí na Šluknovsku dvousetčlennou jednotku

Jak jako bývalá primátorka Chomutova vnímáte počínání starostů v Rumburku či Varnsdorfu?
Myslím, že vůbec nemají jednoduchou pozici. Tu situaci jsem sama zažila, kdy se na vás obracejí občané, kteří se bojí o vlastní bezpečnost, a starosta nemá v rukou žádný nástroj. Může jen poslat do ulic více městských policistů, ale obec je limitována rozpočtem. Také může provádět kontroly, jako jsme to dělali v Chomutově, kdy jsme vytvořili týmy ze zástupců městské policie, odboru ekonomiky a odboru sociálních věcí, aby chodily na kontroly do domácností problematických obyvatel.

Nakolik by na Šluknovsku pomohl navrhovaný zákon, jehož jste spoluautorkou, podle kterého by města mohla na tři měsíce vykázat lidi bez trvalého pobytu, kteří se dopouštějí více přestupků?
Záleží, kdo situaci vyvolává. Jestli jsou to lidé, kteří se tam teď přistěhovali, tam by samozřejmě ten zákon pomohl. Dosud je jediná sankce u přestupků, které se týkají veřejného pořádku, pokuta. Toto by byla další sankce. Při opakování stejného přestupku na stejném území by bylo možno uložit zákaz pobytu, a pokud by to dotyčný nerespektoval, byl by to trestný čin. Myslím, že by to do jisté míry pomohlo, i když žádný zákon není samospasitelný a nepostihne úplně všechny. Je potřeba nástrojů více.

Vláda zákon o přestupcích 17. srpna neschválila, jaký bude jeho další osud?
Zákon je podán koaličními poslanci a budeme hledat podporu u všech poslanců z celého politického spektra. Záleží na nich, protože hodně poslanců jsou buď bývalí starostové, nebo zastupitelé a situaci znají konkrétně ze svých měst a jsou samozřejmě pro přijetí zákona.

Ministři ale například namítali, že by se tím jen přenášely problémy z jedné obce do druhé.
To samozřejmě není pravda. Dám příklad. V některých oblastech lidé jezdí krást do větších měst do obchodů a dávají si pozor, aby částka nepřesáhla 5 tisíc, protože se dopustí jen přestupku. Za ten dostanou pokutu a jsou nepostižitelní, protože je od nich nevymožitelná. Oni ale v tom městě vůbec nebydlí.

Nebo to jsou různé "bandy", které vám přijdou do města, závažným způsobem narušují pořádek a obtěžují starousedlíky. To jsou většinou skupiny, které se stěhují z jednoho místa do druhého. Tam by také šlo využít institut zákazu pobytu. Tuto sankci by samozřejmě mohla používat všechna města na svém území.

Jestliže pokuta je nevymožitelná, stát si musí najít jiný institut, jak si právo vymoci. Je přeci potřeba, abychom dokázali zvýšit bezpečnost a chránit slušné obyvatele, lidi, kteří chodí do práce a potřebují klid.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video