Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rány po kůrovci si šumavská příroda zhojí sama, přesvědčují správci parku

  12:50aktualizováno  12:50
Nejméně 800 z celkem 1 900 hektarů lesa, které v nejpřísněji chráněné části Národního parku Šumava napadl kůrovec, už dokázala sama příroda obnovit. Správa parku to zjistila z takzvaných ortofotomap, tedy kolmých leteckých snímků. Jedná se o údaje za dobu existence parku, tedy za osmnáct let.

Loni kůrovec napadl přibližně 230 tisíc metrů krychlových dřeva. "Letos počítají odborníci s podobným množstvím ve zhruba sedmi hlavních lokalitách. Bude záležet především na letním rojení kůrovce a na průběhu počasí," říká šéf národního parku František Krejčí.

Správci parku třetím rokem pokračují ve svém unikátním projektu likvidace kůrovce substancí houby. Metodu používají ochránci od orkánu Kyrill.

Uschlé stromy zničené kůrovcem  v oblasti Šumava Březník.

Letos poprvé látku aplikovali už před jarním rojením. Je to první rok, kdy tento postup použijí po celou sezonu.

Spory ohledně toho, jak moc kůrovec ničí šumavské lesy, se táhnou roky. Nezřídka se do nich zapojují politici. V poslední době například bývalý premiér Miloš Zeman. Ten uvedl, že by Národní park Šumava nechal zrušit. Podle něj se totiž jedná o podnik, který nechává ladem ležet stovky hektarů napadených stromů.

Odmítat kácení není zhoubou, říká vedení parku

Pokud v Národním parku Šumava zamíříte na Březník a pohled stočíte na kopec Luzný, ozdobený nazaměnitelnou kamennou čepičkou, spatříte současně po levé straně Malou a Velkou Mokrůvku, pokrytou smutně stojícími odumřelými smrky. Některé turisty přepadne hrůza při pohledu na rozměr zkázy způsobené kůrovcem.

Vedení národního parku však stejně jako některé starousedlíky pohled neznepokojuje. Ředitel parku František Krejčí hned argumentuje čísly a dokazuje, že odmítat kácení v nejcennějších zónách, kde řádí kůrovec, není pro oblast zhoubou.

Uschlé stromy zničené kůrovcem  v oblasti Šumava Březník.

Šokovaná z ploch uschlých stromů je například Monika Poláková, kterou redaktorka MF DNES ve středu zastihla pod rozhlednou Poledník. Na Šumavu přijela na týdenní dovolenou s celou rodinou. "Nečekali jsme, že je to tu tak sežrané kůrovcem," uvedla mladá maminka. "Je to horor," přitakal její malý syn.

Žena si myslí, že by měli problém urychleně řešit odborníci. "Určitě by to neměli dělat politici, kteří to tu ani neznají a dělají si z tématu předvolební kampaň," naráží žena možná na nedávné vyjádření expremiéra Miloše Zemana, který se prý navíc chystá podat trestní oznámení na vedení parku a také na ministra životního prostředí.

Uschlé stromy zničené kůrovcem a již přirozeně vzniklý podrost mladými smrky v oblasti Šumava Luzný.

Podle slov Františka Krejčího nejsou čísla tak hrozivá, jak líčí politici. "Plochy se soušemi tvoří dnes dvě procenta výměry lesa národního parku. Za 18 let existence parku kůrovec v bezzásahových územích usmrtil zhruba 1 900 hektarů lesů," řekl šéf parku, jehož výměra je 68 tisíc hektarů.

Ze zmíněné napadené části však park loni 800 hektarů převedl zpět do kategorie lesních ploch, protože tato část už se stačila zmladit. To znamená, že je tam dostatek mladých stromů. "Vycházíme z přesných leteckých snímků," doplnil Krejčí.

Ke kritikům správy parku patří starostové šumavských obcí. Ti dokonce sepsali petici za to, aby se i v nejcennějších lokalitách kácelo a kůrovec se tak nerozšířil ještě více.

Člověkem, kterého František Krejčí nemusí přesvědčovat o tom, že v první, nejcennější zóně se napadené stromy nemají kácet, je ředitel hotelu Srní a člen rady národního parku Václav Sklenář. "Uschlé stromy, které si vzal na starost kůrovec, byly na Šumavě odjakživa. Lidé tu na ně byli zvyklí, tato divokost k šumavské přírodě vždycky patřila, přečtěte si Karla Klostermanna," uvedl Sklenář.

Aleš Kučera z národního parku ukazuje kůrovcovou kalamitu a přirozené zalesňování bez zásahu člověka nedaleko Březníku.

Podle jeho slov dnes napadené lokality děsí lidi proto, že jsou zvyklí na uměle udržovaný hospodářský les.

Cyklistka, kterou jsme potkali na cestě v blízkosti Březníku, byla stavem zdejších lesů také poněkud otřesena. "Tohle je mrtvý les, to se nedá srovnat s Boubínským pralesem, ten je živý," uvedla.

Důležitá pomoc půdě

Na místě, kde se kůrovec do Šumavy skutečně hodně zakousl, jsme tak získali v podstatě už třetí názor laiků. A co na to říkají odborníci? "Teď musíme alespoň deset dvacet let vydržet a dívat se na soušky, ale až se les zmladí, bude pohled úplně jiný," prohlásil lesník z vedení národního parku Aleš Kučera.

Jeho odpověď na to, proč nezasahovat v nejcennějších zónách proti kůrovci kácením, ale jen lapači nebo odkorňováním stromů, zní poměrně logicky: "Na pole musíme vozit hnůj a zaorávat i další organickou hmotu, například slámu, abychom udrželi úrodnost půdy. To samé ale musíme dělat v lese. Právě soušky, které se časem rozpadnou, jsou tímto hnojivem. Nově vyrostlé stromy jsou potom zdravější, lokalita vykazuje větší rozmanitost rostlinných a živočišných druhů," vysvětlil Kučera.

Podle slov Františka Krejčího je nutné dbát o kvalitu půdy i z jiného důvodu. V minulosti totiž šumavské lesy trpěly smogem, který k nám putoval z německého Schwandorfu. Díky odsíření před 17 lety se situace sice zlepšila, ale porosty jsou stále zeslabené.

Uschlé stromy zničené kůrovcem  v oblasti Šumava Březník.

Starý a nový pohled

To, že se lépe daří lesu, kde se nechává dřevní hmota, se podle Krejčího v učebnicích socialistického lesnictví, které bylo izolované od toho západního evolučního, neobjevilo. "To se dostává do učebnic až v posledních letech," líčí ředitel národního parku.

Podle evolučních lesníků je kůrovec přesným indikátorem zeslabených stromů, které když uschnou, je nutno je nahradit vitálnějšími jedinci. Jsou dvě cesty: napadené stromy pokácet nebo nechat vše na přírodě, která se o semena, jejich vyklíčení a růst postará sama. Kučera má jasno: "Proč to dělat za přírodu, když ta si dokáže poradit sama," uvedl jeden ze dvou evolučních lesníků národního parku.

Územím bez zásahů je dnes právě to v okolí Březníku, kde navazuje náš národní park na bavorský. Jak tu tedy bojuje sama příroda s kůrovcem? Jakousi demarkační čárou je podle Kučery cesta od hájenky na Březníku na Roklanskou hájenku, kam ovšem turisté nemohou. Ve středu nás sem lesníci pustili, abychom rozdíl viděli.

Po pravé straně se zasahovalo proti kůrovci kácením, vlevo jsme viděli stromy uschlé nastojato. Mezi nimi jsou však metrové i dvoumetrové nové smrčky, na první pohled v dostatečném počtu, o které se postarala příroda sama.

Uschlé stromy zničené kůrovcem a již přirozeně vzniklý podrost mladými smrky v oblasti Šumava Březník.

Zmlazení v podobném rozsahu je vidět i vpravo od cesty, ale s tím rozdílem, že zde chybí organická hmota uschlých stromů. "Tady kácení přišlo na obrovské peníze, stromy se odtud dostávaly i vrtulníky," zdůraznil Krejčí.

Ten musí odpovídat i na dotazy některých starostů a politiků, proč národní park vůbec vznikal v místech, kde vlastně není původní les. Po obrovské kalamitě v roce 1870 totiž vznikla většina šumavských lesů umělým vysazením rychle rostoucí a tím pádem ziskovější monokultury smrku.

"Zatímco Krušné a Jizerské hory vzaly kvůli smogu z chemiček a elektráren za své, šumavské lesy si zachovaly zelený charakter," uvedl Aleš Kučera jeden z důvodů, proč by podle něj měl na Šumavě zůstat národní park.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...

Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...



USA nad Koreu poslaly raptory. Evakuujte Američany, zní z Washingtonu

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení.  Na snímku stroj...

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení. Manévry odsoudila jako provokaci Severní Korea, která...

Severokorejské lodě duchů připlouvají k Japonsku, jsou symbolem bídy KLDR

Jeden ze člunů, které v uplynulých týdnech připluly k pobřeží Japonska.

Kritický nedostatek potravin a zahraniční měny přispívá k tomu, že je na pobřeží Japonska vyplavováno stále více silně...

VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...



Další z rubriky

VIDEO: Ústí zbouralo poničený soukromý dům, peníze za demolici bude vymáhat

Demolice požárem poškozeného domu v Marxově ulici v ústeckých Předlicích.

Demoliční bagr v úterý zlikvidoval dům v ústecké čtvrti Předlice, který se v březnu částečně zřítil po požáru. I když...

Debata prezidentských kandidátů o bezpečnosti v přímém přenosu

Debata prezidentských kandidátů o bezpečnosti a zahraniční politice

Debatu osmi prezidentských kandidátů o obraně, bezpečnosti a zahraniční politice sledujte v úterý od 16 hodin v přímém...

Vydražte ve středu na iDNES.cz pivní láhve a pomozte vozíčkářům

Každý rok navrhuje unikátní pivní láhve Pilsner Urquell jiný sklářský designér.

Ve středu od 9:00 se na portálu iDNES.cz uskuteční tradiční vánoční dražba deseti originálních pivních láhví Pilsner...



Najdete na iDNES.cz