O Ramonově návrhu informoval jako první izraelský zpravodajský server Ynet. Vlna negativních reakcí přišla okamžitě, na Ramonovu hlavu se snesla kritika téměř od všech partají v zemi.
Podle vicepremiérova plánu by židovské čtvrti Jeruzaléma spadaly pod izraelskou správu a arabské zase pod palestinskou - přičemž by byly zajištěny bezpečné přechody jak mezi židovskými, tak mezi palestinskými oblastmi.
"V případě svatých míst by měla být uznána zvláštní svrchovanost tak, aby byly vzaty v úvahu jedinečné zájmy Izraele a ten nad nimi mohl vykonávat kontrolu," citoval místopředsedu vlády deník Haaretz.
Jeruzalém není směnnou mincí
Takové úvahy ale odmítli jak Ramonovi kolegové z pravicové strany Kadima (Vpřed) premiéra Ehuda Olmerta, tak politici z dalších partají. A rovněž adresát Ramonova dopisu, radní Nir Barkat. "Je nemyslitelné, aby byla ohrožena bezpečnost Jeruzaléma a posvátných míst judaismu," řekl v rádiu.
"Dokud budeme vládnout my, Jeruzalém zůstane jednotný," prohlásil zase poslanec Kadimy Otniel Shneller. "Jeruzalém není směnnou mincí," řekl ministr průmyslu a obchodu Eli Išai z ortodoxní náboženské strany Šas.
Riceová chce urychlit mírový proces
Jeruzalém je svatým místem pro židy, křesťany i muslimy. V letech 1950 až 1980 byla hlavním městem Izraele západní část Jeruzaléma, v červenci 1980 pak židovský stát prohlásil Jeruzalém svým "věčným a nedělitelným hlavním městem". Spojené národy to ale neuznaly a za metropoli Izraele považují Tel Aviv.
Bouře kvůli dělení svatého města se odehrává přesně v den, kdy na Blízký východ dorazila americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Ta se má s premiérem Olmertem a šéfkou diplomacie Cipi Livniovou, s níž ji pojí i osobní přátelství, bavit o urychlení izraelsko-palestinských mírových rozhovorů. A právě budoucí status Jeruzaléma je jedním z klíčových sporných bodů mírových jednání.
Chaim Ramon se "v záři reflektorů" ocitl naposledy letos na jaře, kdy dostal od soudu 120 hodin veřejných prací za sexuální obtěžování mladé vojákyně. Líbal ji loni v létě - ještě jako ministr spravedlnosti - při společném fotografování. V lednu ho pak soud uznal vinným a exministrovi hrozily až tři roky žaláře. Nakonec vyvázl s veřejnými pracemi a pokutou patnáct tisíc šekelů (asi 76 tisíc korun). - více zde
