"Reforma bulharské armády nemusí být dokončena, ale mohou převážit politické důvody, proč 19 členských zemí NATO bude chtít, aby se Bulharsko stalo členem aliance," prohlásil Ralston, který je na návštěvě v Bulharsku a svou hostitelskou zemi využil jako příklad.
Jaké politické důvody by to mohly být, už ale neupřesnil. NATO zatím nerozhodlo, které země by mohly být na podzimním summitu v Praze přijaty.
V roce 1999 se členy aliance staly Česká republika, Maďarsko a Polsko, které do organizace vstoupily jako první státy z bývalého sovětského bloku. Za možné další členy jsou považovány Slovensko, Slovinsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko, přičemž některé z nich mají menší šance kvůli zpožďování ekonomických a politických reforem.
Podle Ralstona udělalo Bulharsko obrovský pokrok ve vojenských reformách. Snížilo například početní stav armády ze 120 tisíc příslušníků z dob studené války na nynějších 60 tisíc. Počítá se ještě s dalším omezením armády o 15 tisíc vojáků do roku 2004.
NATO tvrdí, že tato redukce armády umožní Bulharsku využít fondy z vojenského rozpočtu na výcvik a vybavení armády podle západních standardů. Ralston odmítl spekulace, že spojenci chtějí, aby noví kandidáti propustili z armády důstojníky vyškolené v Rusku.
Omezení početních stavů armády podle něho znamená, že mnozí důstojníci, kteří získali výcvik v Rusku, budou sice muset odejít, ale jen v rámci celkového snižování stavu, jež má vést ke změně těžkopádné vojenské struktury zvýhodňující důstojníky.
Ralston dodal, že spojenci přijmou jako prozatímní rozhodnutí plány bulharské vlády modernizovat 20 ruských stíhaček MiG-29 podle standardů NATO místo toho, aby byly ihned nahrazeny drahými západními letouny. "V určité době budou bulharské ozbrojené síly potřebovat západní stíhačky," řekl a dodal, že tento problém se bude řešit časem.
Jaké politické důvody by to mohly být, už ale neupřesnil. NATO zatím nerozhodlo, které země by mohly být na podzimním summitu v Praze přijaty.
V roce 1999 se členy aliance staly Česká republika, Maďarsko a Polsko, které do organizace vstoupily jako první státy z bývalého sovětského bloku. Za možné další členy jsou považovány Slovensko, Slovinsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko, přičemž některé z nich mají menší šance kvůli zpožďování ekonomických a politických reforem.
Podle Ralstona udělalo Bulharsko obrovský pokrok ve vojenských reformách. Snížilo například početní stav armády ze 120 tisíc příslušníků z dob studené války na nynějších 60 tisíc. Počítá se ještě s dalším omezením armády o 15 tisíc vojáků do roku 2004.
NATO tvrdí, že tato redukce armády umožní Bulharsku využít fondy z vojenského rozpočtu na výcvik a vybavení armády podle západních standardů. Ralston odmítl spekulace, že spojenci chtějí, aby noví kandidáti propustili z armády důstojníky vyškolené v Rusku.
Omezení početních stavů armády podle něho znamená, že mnozí důstojníci, kteří získali výcvik v Rusku, budou sice muset odejít, ale jen v rámci celkového snižování stavu, jež má vést ke změně těžkopádné vojenské struktury zvýhodňující důstojníky.
Ralston dodal, že spojenci přijmou jako prozatímní rozhodnutí plány bulharské vlády modernizovat 20 ruských stíhaček MiG-29 podle standardů NATO místo toho, aby byly ihned nahrazeny drahými západními letouny. "V určité době budou bulharské ozbrojené síly potřebovat západní stíhačky," řekl a dodal, že tento problém se bude řešit časem.
