Rakušané v sobotu rozhodnou o složení dolní komory parlamentu, 183členné Národní rady. Průzkumy nejvíce favorizují Rakouskou lidovou stranu (ÖVP), která zemi vládne už sedm let.
Lidovci by podle průzkumů měli získat mezi 36 až 40 procenty hlasů. V závěsu za nimi jsou sociální demokraté (SPÖ) s předpokládaným výsledkem 33 až 37 procent.
Přestože volby vládu lidovců nejspíš nesvrhnou, mocenské rozložení se změní. Do parlamentu se pravděpodobně nedostane Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ), dosavadní koaliční partner ÖVP.
BZÖ vedený Peterem Westenthalerem se nyní pohybuje kolem čtyřprocentní uzavírací klauzule. Straně, která vznikla před rokem odtržením křídla korutanského hejtmana Jörga Haidera od Svobodné strany Rakouska (FPÖ), tak hrozí, že se do Národní rady neprobojuje.
Ve hře je několik povolebních koalic. Obě největší strany, lidovci i sociální demokraté, už předem vyloučily, že by jednaly o vládě s krajně pravicovou FPÖ. Jako nejpravděpodobnější se proto jeví velká koalice ÖVP a SPÖ nebo koalice jedné stran se Zelenými.
Volební prognózy ztěžuje velké množství nerozhodnutých voličů. Podle průzkumů je jich až 15 procent. Z nerozhodnutých by nakonec mohli těžit i populističtí Svobodní, kteří založili předvolební kampaň na zpřísnění imigrace a strachu z muslimského radikalismu. Velké strany témata odmítly, ale část veřejnosti připustila, že je zaměření FPÖ oslovuje.
