Každý rok nově onemocní rakovinou vaječníků přes 900 žen. Více než 600 jich nemoci podlehne. Mnoho jich však přichází k lékaři už s pokročilým nádorem, protože rakovina vaječníků je nemoc, která se těžko rozeznává.
Nádor může být totiž ještě docela maličký, okem ani ultrazvukem neviditelný, přesto se už může šířit. Proč tyto zhoubné nádory vznikají, lékaři nevědí. Vědí však, že asi u třiceti procent pacientek s rakovinou vaječníků nádor vznikl kvůli dědičné genetické chybě.
Stojí za ní mutace genů BRCA. To znamená, že její nositelky mají asi třicetkrát vyšší riziko rakoviny vaječníků a desetkrát vyšší riziko nádoru prsu.
Už rok a půl je však u nás dostupný lék k takzvané udržovací léčbě. Nemocné ženy ho můžou dostat po skončení chemoterapie. Je velmi účinný. Hlavně u těch, které onemocněly poprvé.
Riziko, že se jim nádor vrátí, je poté o 70 procent nižší. Problém je ale v tom, že pojišťovny lék ženám v této fázi nemoci nehradí. Proplácí se až pacientkám, kterým se nádor vrátil. Jenže u nich není podle lékařů jeho efekt tak výrazný.
Je nulová šance, že vznikne univerzální lék na rakovinu, říká vědec |
„Doběhly studie a ukázalo se, že lék má mnohem lepší účinek pro primární léčbu než při recidivách. Je sice schválen pro použití, ale nemá úhradu,“ vysvětluje přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Nemocnice Na Bulovce Michal Zikán.
Pro nemocné to znamená zkusit pojišťovnu zažádat, jestli by lék proplatila. Z dat, které má MF DNES k dispozici od dvou největších českých pojišťoven, ale vyplývá, že úspěšnost je mizivá. Z jedenatřiceti žádostí za poslední tři roky uspěly dvě ženy.
„Pacientky byly ve čtvrtém stadiu onemocnění, kde ani data z klinických studií nepotvrzují účinnost léčby,“ vysvětlil důvody zamítnutí žádostí mluvčí VZP Vlastimil Sršeň. V posledních týdnech se ale objevila naděje, že by ženy nemusely na lepší lék čekat až do doby, než znovu onemocní. Na konci října loňského roku totiž výrobce léku zažádal Státní ústav pro kontrolu léčiv o stanovení úhrady už v první linii léčby.
Už loni v červnu se snažili lékaři i pacientské organizace o výhodách nové léčby přesvědčit pojišťovnu i SÚKL na jednom ze společných jednání. „Účinky léku jsou tak přesvědčivé, že znamenají průlom v léčbě tohoto závažného onemocnění. Dostali jsme pozitivní zprávy od prvních žen, kterým pojišťovna léčbu hradí, a ony tak nemusí čekat na recidivu onemocnění,“ říká Veronika Cibulová z Pacientské organizace Veronica.
Lék, který vypíná opravu DNA
Novým lékem, o který lékaři i jejich pacientky tolik stojí, jsou takzvané PARB inhibitory. Fungují tak, že cílí na jedinečné pochody nádorových buněk a vyřadí z činnosti jeden mechanismus opravy DNA buňky. Lidé, kteří jsou nositeli mutace genu BRCA, mají už od narození poruchu tohoto genu.
Nikdy ale nestačí jen jedna chyba, a na tom je postaven účinek nového léku. Paradoxně totiž už v částečně poškozené buňce „vypne“ další mechanismus opravy DNA. „Když nádor vznikne právě u člověka BRCA pozitivního, který jeden z pochodů opravy má vyřazený z provozu, vede to k tomu, že nádor vznikne. Ale když mu vyřadíme ještě druhý způsob, nádor už to nepřežije. To je úplně nový princip léčby. Vlastně využijete toho, že nádorová buňka je mrzák, a uříznete jí i tu druhou nohu,“ vysvětluje Zikán.
Testování zdarma
Už čtyři roky mají všechny pacientky s rakovinou vaječníků bezplatný nárok na speciální testování, které mutaci genu odhalí.
Je to pro ně zásadní. Jednak kvůli nové léčbě, jednak kvůli rodině. Je-li totiž nemocná žena BRCA pozitivní, je jasné, že mutaci od někoho zdědila, třeba od rodičů či sourozenců rodičů. Když se pak najde zdravý člen rodiny s tímto genem, můžou u něj lékaři případný nádor odhalit včas nebo onemocnění i zabránit, třeba preventivním odstraněním prsu či vaječníků.
Pojišťovna ženě odmítala proplatit léčbu rakoviny. Pak ale změnila názor |
Jenže testy ročně podstoupí asi jen polovina nemocných žen. „Není bohužel jiné vysvětlení než to, že toto vyšetření stále není standardem v době diagnózy, tedy že pacientky na vyšetření nejsou odeslány. Určitý malý podíl žen toto vyšetření odmítne,“ vysvětluje předseda onkogynekologické sekce České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP David Cibula.
Testovány by ale měly být i ženy s rakovinou prsu, kterým lékaři nádor odhalili do padesátého roku věku (pro ně ale nový lék určen není), a také muži s rakovinou prsu. I oni mívají mutaci genu, zejména BRCA2. Ročně jich onemocní přibližně šedesát.
Sledovány jsou i zdravé ženy. Lékaři je testují třeba v případě, že se v jejich rodině vyskytly alespoň dva případy nádoru prsu do věku 50 let, nebo ženy z rodin, v nichž už dědičná dispozice byla odhalena.
