„Je šílené, aby 32letá žena bez prsu čekala na implantát tři roky,“ domnívá se Měšťák. Ten patří mezi přední osobnosti svého oboru. Vede univerzitní Kliniku plastické chirurgie v Nemocnici Na Bulovce a je spoluvlastníkem soukromé kliniky estetické chirurgie.
Měšťák dlouhodobě kritizuje délku čekání pacientek a opakovaně upozorňuje, že ženy na operaci hrazenou z veřejného pojištění čekají léta, což je podle něj nepřijatelné. A tvrdí, že příští rok se situace ještě zhorší.
„Dnes jen na naší klinice čeká 500 žen na operaci zhruba dva roky, za dva roky jich bude o mnoho více a čekací doba se prodlouží třeba na tři a půl roku,“ řekl iDNES.cz Měšťák.
Situaci podle něj zhorší absence peněz od mecenášů. „Byly sponzorské dary, které měly vliv na čekací doby, ale ty jsou již vyčerpány,“ vysvětlil lékař.
Podle něj jsou nepřiměřené čekací lhůty i u prevence. Tedy u zákroků, kdy si žena nechává odstranit obě prsní žlázy, protože u ní existuje vysoké riziko vzniku rakoviny. Touto zkušeností si prošla například herečka Angelina Jolie, jejíž příběh strhl vlnu zájmu o genetická vyšetření (více o rozhodnutí Jolie čtěte zde).
Preventivní odstranění prsouPodle statistických údajů se téměř u 85 procent geneticky zatížených žen zhoubný nádor prsu objeví do 70 let věku. Pokud genetika vysoké riziko prokáže, mají ženy možnost podstoupit takzvanou oboustrannou profylaktickou mastektomii (vyoperování prsní žlázy). Ta je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, stejně jako následná rekonstrukce poprsí. |
Podle Měšťáka takové pacientky musí na následnou rekonstrukci čekat i rok.
Za operaci na soukromé klinice i 110 tisíc
Rekonstrukci prsu řeší chirurgové buď vlastní tkání pacientky, nebo implantátem. Jeden implantát určený pro rekonstrukci stojí podle Měšťáka zhruba devět tisíc korun. Pojišťovna hradí pouze jeden typ implantátu a kromě něj i operaci. Vše je hrazeno jako jeden výkon, nelze proto uhradit pouze operaci, nebo jen implantát. Ženy si navíc nemohou implantát samy vybrat, protože je předem dáno, který jim pojišťovna uhradí.
Úhrada u oboustranné profylaktické mastektomie včetně následné modelace se pohybuje kolem 36 tisíc korun.
Podle Měšťáka jde o částku, která dokáže ušetřit mnohem vyšší náklady na případnou léčbu. „Pokud žena nepodstoupí preventivně operaci a rekonstrukci prsů včas, může onemocnět nejen rakovinou. Její následná léčba pak stojí často více než jeden milion korun,“ tvrdí lékař.
Část žen čekání nevydrží a ačkoliv mají nárok na úhradu pojišťovnou, některé z nich vydají za prevenci až 110 tisíc korun na soukromých klinikách.
Zkušenosti předního plastického chirurga ukazují, že nemusí jít jen o fyzický vzhled nebo o partnerské soužití, ale zejména o psychiku pacientky. „Zvláště u mladších žen se objevuje fenomén takzvaná dysmorfofobie, neboli strach z vlastní ošklivosti,“ popsal Měšťák.
Ženy, které o prs či prsa přijdou, se se změnou vyrovnávají těžko, jejich intimní život proto může skončit v troskách. Proto čas hraje při rekonstrukcích roli a je pro pacientky nesmírně důležitý.
Čeká se, ale ne kvůli penězům, říká ředitelka nemocnice
Peníze jsou podle Měšťáka důvodem, proč ženy musejí čekat. Lékař upozorňuje, že v praxi úhrady rekonstrukcí prsu nefungují tak, že by úhrada z veřejného zdravotního pojištění šla za výkonem a pacientkou. Tok peněz ovlivňují takzvané paušály. Tedy to, že nemocnice hospodaří s balíkem prostředků, ze kterého musí vybrat, co a kdy uhradí.
Jan Měšťák, přednosta Kliniky plastické chirurgie Nemocnice Na Bulovce
Paušál, vyplácený pojišťovnami ve formě záloh, ale nezohledňuje reálný počet pacientek ani to, že se během roku může změnit. Nemocnice proto předem nastaví jistý strop, který říká, kolik operací si může dovolit. Podle Měšťáka je z paušálu povoleno pouze šest implantátů za měsíc. Právě tento limit podle něj následně vede k prodlužování čekacích lhůt.
S tím nesouhlasí ředitelka Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská. „Úhrady fungují podle DRG systému, platby jsou tedy právě za pacienta a diagnózu,“ řekla iDNES.cz Vrbovská.
Sama ale připustila, že ženy po rakovině na rekonstrukční operaci čekají rok a půl. Příčinou jsou podle ní počty akreditovaných pracovišť a plastických chirurgů. Ty neumožňují operaci provést rychleji. Podle ředitelky Bulovky to ale není špatně. „Kapacita je dostatečná a stačí. Jedná se o již vyléčené pacientky, které čekají na zákrok, který jim vrátí zpět ženskost,“ dodala Vrbovská.
Ženy jdou na operaci za půl roku, tvrdí Vinohrady
Podle Vrbovské více než roční čekání ženy podstupují i na jiných pracovištích, které zákroky smějí provádět za veřejné peníze. Kromě Bulovky jde o Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV), brněnskou Fakultní nemocnici u sv. Anny nebo Fakultní nemocnici Olomouc.
FNKV ovšem mluví o jiné délce čekání. „Čekací doba na preventivní odebrání obou prvních žláz je cca do tří měsíců. Čekací doba na rekonstrukce cca do šesti měsíců,“ uvedl její mluvčí Lukáš Matýsek. Na Vinohradech nyní čeká na rekonstrukci prsa zhruba třicet žen, několik dalších pak podstoupí vymodelování hrudníku po preventivním odebrání obou prsních žláz.
„Na Bulovce může být přetlak, protože pacient chodí za konkrétním jménem a pracovištěm,“ vysvětluje si odpovědi z Vinohrad Vrbovská. Naráží tím na fakt, že Měšťák patří mezi české špičky v oboru plastické chirurgie a klinika, kterou na Bulovce vede, je vyhledávaná. Na rekonstrukci prsou se specializuje a navíc jako jediná klinika plastické chirurgie u nás je součástí komplexního onkologického centra.
Podle Oldřicha Tichého, mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), jež má zhruba šest milionů klientů, neeviduje pojišťovna žádné větší množství stížností na čekací lhůty. „VZP v roce 2014 evidovala méně než sto stížností klientů na nedostatečnou časovou či místní dostupnost zdravotní péče, ovšem stížnost na nepřiměřeně dlouhé čekání na plastiku prsu mezi nimi nebyla podle dostupných informací ani jedna,“ uvedl Tichý s upozorněním, že evidence za celý letošní rok ještě nebyla uzavřena, takže se může stát, že jednu či dvě stížnosti pojišťovna přece jen zaznamená.
| Rok | Počet pacientek | Úhrada celkem v Kč |
|---|---|---|
| 2008 | 643 | 1 649 211 |
| 2009 | 730 | 1 980 580 |
| 2010 | 779 | 2 141 530 |
| 2011 | 712 | 1 967 662 |
| 2012 | 914 | 2 314 787 |
| 2013 | 1 028 | 2 739 556 |
Pokud by pro pacienty bylo čekání neúnosné, stejně jako jiným lidem VZP doporučuje ji kontaktovat. „Pokud by se na nás některá klientka se stížností obrátila, uděláme vše pro to, abychom jí zařídili péči v rozsahu a termínu, na jaký má nárok. Stejně postupujeme i v případě, že si lidé stěžují na dlouhé čekání u jiných výkonů, a troufnu si tvrdit, že z 99 procent jejich problém umíme vyřešit,“ dodal mluvčí VZP.
Vadné PIP implantáty už lékaři vyměnili
V poněkud odlišné situaci jsou ženy, které žádaly výměnu vadných PIP implantátů použitých pro rekonstrukci prsu po rakovině. Na operaci je lékaři z Kliniky plastické chirurgie Na Bulovce objednávali i do čtvrt roku. „Čekání na operaci je u nich kratší než u rekonstrukcí. Mají v těle zdravotně závadný materiál, který musí pryč,“ podotkl Měšťák.
Jen na Klinice plastické chirurgie Nemocnice Na Bulovce po skandálu, který Česko zasáhl zhruba před třemi lety (více čtěte zde), už vyměnili implantáty 233 ženám z celkového počtu zhruba 280. Podle Měšťáka ne všechny ženy o výměnu stojí, protože jim PIP implantáty nezpůsobují potíže. Na Bulovce tak už prakticky vyměnili vadný materiál všem zájemkyním.
Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady operaci kvůli PIP implantátům znovu podstoupila stovka žen. „Nemocnice písemně oslovila všechny pacientky, kterým byly nevhodné PIP implantáty ve vinohradské nemocnici voperovány, a nabídla jim konzultaci o možnosti bezplatné výměny. Tyto výměny byly provedeny u necelé stovky pacientek se zdravotní indikací,“ uvedl její mluvčí Lukáš Matýsek.
