Výzkumníci na kostru zvířete narazili v roce 2006 při archeologických výkopech kvůli nově vznikajícímu obchodnímu centru ve městě Tulln. Ostatky našli v zasypaném sklepě ze 17. století plném odpadků, starého nádobí a pánví.
Rakouští vědci nyní v odborném časopise PLOS One informovali, že kosti patří velbloudovi. Podle Alfreda Galika, výzkumníka z vídeňské Univerzity veterinární medicíny, vědcům dlouho trvalo, než si uvědomili, že našli něco výjimečného. Původně si mysleli, že jde o kostru koně, velblouda identifikovali až podle dlouhých kostí končetin.
DNA analýza zvířete ukázala, že zvíře bylo křížencem velblouda jednohrbého a dvouhrbého. „Křížení bylo v té době běžné,“ řekl Galik BBC. „Kříženci byli zvladatelnější, trpělivější a větší než jejich rodiče. Tato zvířata byla speciálně využívána pro vojenské účely,“ dodal.
Místní si zvíře nejspíš nechali jako kuriozitu
Podle vad na kostech je zřejmé, že na velbloudovi někdo jezdil a zapřahal ho do postroje. O zvíře ale bylo dobře pečováno. Je také zajímavé, že se jeho kostra našla ve městě, které sice Osmané obklíčili, ale nikdy nedobyli. Vědci se proto domnívají, že se ho Turci zbavili po prohrané bitvě u Vídně a místní si ho nechali jako kuriozitu. To by také vysvětlovalo, proč ho nikdo nesnědl.
Je to vůbec první podobný důkaz přítomnosti velbloudů ve střední Evropě. Dosud o tom, že je v této oblasti Osmané využívali k přenášení zásob, referovaly pouze písemné záznamy (viz například zde). Zatím jediná zachovalá kostra tohoto zvířete v bývalých evropských územích Osmanské říše se našla v istanbulském přístavu Yenikapi.
Bitva u Vídně v září 1683 byla jednou z klíčových bitev válek mezi křesťanskou Evropou a Osmanskou říší. Ve svých důsledcích znamenala ukončení turecké expanze do střední Evropy a zahájila období vzestupu Habsburské monarchie.
