Západní Evropa zažila ultrapravicového lídra v čele jedné ze svých zemí naposledy za 2. světové války. Norberta Hofera označují světové deníky za lídra krajní pravice, extremistu, populistu či vlka v rouše beránčím. Jeho zvolení může mít podle The Financial Times vliv na politiku celého kontinentu.
„Lidé se budou ještě divit, co všechno prezident může,“ řekl jednou kontroverzní kandidát Hofer a vyvolal diskuzi o pravomocích hlavy státu. Podle rakouského politologa Thomase Meyera vzbudil u mnoha lidí z konzervativních kruhů strach, že si bude uzurpovat více moci, než by mu z pozice prezidenta náleželo.
Nevolte Hofera, varuje žena, která přežila Osvětim |
„Hofer v rámci volební kampaně několikrát řekl, že by chtěl být silným prezidentem. Například deklaroval, že ačkoliv zahraniční politiku formuluje rakouská vláda, přesto se do ní bude snažit aktivně zapojit a chce jezdit na summity v rámci Evropské unie. Vyjádřil se také pro zrušení sankcí vůči Rusku,“ vysvětlila pro iDNES.cz analytička Zuzana Lizcová z Asociace pro mezinárodní otázky
Ačkoliv rakouský prezident zastává tradičně reprezentativní roli, ve skutečnosti jsou jeho pravomoci nemalé. Může třeba i odvolat vládu a vypsat nové volby. Zatímco dosud se rakouští prezidenti drželi zpátky a nevyužívali všech svých možností daných ústavou, Hofer má jiné plány. „Hofer bude samozřejmě pro vládu vedenou FPÖ,“ uvedl politolog Markus Wagner, který nevylučuje ani možnost, že by se Hofer mohl pokusit odvolat současnou vládu premiéra Christiana Kerna hned po nástupu do funkce. Sám Hofer to přitom popírá.
Podle politologů jsou však tak či tak předčasné parlamentní volby v Rakousku na spadnutí. „Hovoří se o tom, že vláda není funkční a nehledě na výsledek prezidentských voleb k nim dojde. Mluví se o tom, že by se mohly konat už na jaře příštího roku, přičemž původně měly být až na podzim roku 2018,“ přiblížila nálady v rakouské společnosti Lizcová.
Rozdílný pohled na EU i imigranty
Jednou z věcí, která nyní prezidentské kandidáty rozděluje, jsou vztahy se sousedními státy. Zatímco Van der Bellen chce především udržet přátelské vztahy se sousedním Německem, Hofer nešetří kritikou vůči politice kancléřky Angely Merkelové. Podle Lincové má také Van der Bellen zájem na tom, aby Rakousko mělo stabilní proevropskou vládu, zatímco Hofer má proti Bruselu své výhrady.
Britské televizi BBC se svěřil, že chce „lepší Evropskou unii“ a záleží mu na dvou otázkách - jestli se Turecko stane členem EU a zda se po odchodu Velké Británie Unie více centralizuje.
„Pokud bude odpovědí na brexit centralizovaná Evropa, kde je parlamentům jednotlivých států odebírána moc a kde se celé Unii vládne jako státu, tak budeme muset mít v Rakousku referendum. Protože v takovém případě by se měnila naše ústava,“ uvedl Hofer.
To, co však kandidáty rozděluje nejvíce, je jejich přístup k migrační krizi. Politický veterán Hofer, který FPÖ zasvětil 22 let života, se popisuje jako ten, kdo dokáže „ochránit obyvatele, jejich kulturu, hodnoty, tradice a bezpečnost před novými přistěhovalci“.
Van der Bellen je proti tomu sám potomkem imigrantů. Jeho rodiče utekli do Rakouska před Stalinem a kandidát Zelených tak současnou vládu kritizuje za tvrdý postup vůči uprchlíkům. Nelíbí se mu ani stanovení horní hranice počtu přicházejících běženců za rok a plánované kontroly na hranicích s Itálií.
Stejní kandidáti a stejná situace?
Rakušané měli mít nového prezidenta už od letošního jara. V nervy drásajícím souboji proti sobě stála stejná dvojice (více zde). Alexander Van der Bellen tehdy vyhrál a evropští státníci nešetřili chválou (více zde). „Je to úleva vidět, že Rakušané odmítli populismus a extremismus,“ uvedl tehdy francouzský premiér Manuel Valls. Gratuloval i italský ministr zahraničí či český premiér Bohuslav Sobotka. Pak však přišel zlom a volby se kvůli možné manipulaci s hlasy zrušily a čekalo se na nový termín (psali jsme zde).
Van der Bellen vyhrál v květnu jen těsně zhruba o 31 tisíc hlasů. Za půl roku se přitom zdánlivě nic nezměnilo. Ani tři dny před volbami se nedá říct, který ze dvou rivalů má navrch. „Šance jsou stále zcela vyrovnané. Oba kandidáti mají podporu přibližně poloviny voličů. Většina voličů je přitom už měsíce pevně rozhodnutá, koho bude volit. Záleží na nerozhodnutých voličích, kterých je relativně málo,“ uvedla Lizcová.
Milovník letectví a odpůrce islámuProfil Norberta Hofera |
Na rozhodnutí voličů v listopadovém termínu však mohou mít potenciálně vliv události, které hýbaly světem v posledních měsících. Rakušané mohli ve zprávách sledovat odhlasování „brexitu“ ve Velké Británii i zvolení Donalda Trumpa a s tím i nárůst popularity nacionalistických hnutí ve Spojených státech (více jsme o tématu psali zde). Podle Financial Times ukáží rakouské volby, jakou má nacionalismus v Evropě podporu.
„Může to zafungovat jako určitý budíček, jak by si přál tábor Alexandra Van der Bellena. Signál pro lidi, že mají jít volit, protože jde o hodně. Nebo to naopak může dodat odvahu lidem, kteří až doposud mlčeli, aby se zvedli a šli volit Norberta Hofera,“ uvažovala o vlivu amerických prezidentských voleb Lizcová.
Hofer přitom stojí (částečně) v čele Rakouska už měsíce. Bez ohledu na to, že se termín voleb přesunul, složil rakouský prezident Heinz Fischer mandát. Pravomoci hlavy státu připadly tříčlennému kolegiu předsednictva rakouské Národní rady - Doris Buresové, Karlheinz Kopfovi a právě Norbertu Hoferovi. Jestli to bylo vše, co si Hofer z prezidentského postu vyzkoušel, nebo se naopak bude po neděli stěhovat do prezidentského sídla Hofburgu, je v rukou voličů.
