Kolem čtyřiceti procent dotázaných sdílí názor, že Rakousko se má více orientovat na jiné sousední země než Německo. Jen o procento víc lidí si to nemyslí a 19 procent se nepřiklonilo k žádné ze dvou protichůdných odpovědí.
Anketa ony jiné sousedy neupřesňuje, zjevně však může jít o Česko, Maďarsko a Slovensko. Tyto tři státy výslovně zmínil německý deník Augsburger Allgemeine. Dodal, že všechny hospodářsky rostou a společně odmítají vstřícnou migrační politiku, kterou donedávna razila německá kancléřka Angela Merkelová.
Německou migrační politiku ohodnotilo v anketě pozitivně jen 16 procent Rakušanů. „Téma migrace určovalo politické zpravodajství a ovlivnilo obraz Německa. A data ukazují, že Německo mimo jiné právě proto není považováno za vzor pro Rakousko,“ řekl David Pfarrhofer, ředitel střediska Market-Institut, které průzkum provedlo.
Německo ztrácí pro Rakušany na významu zejména mezi mladší generací. Ta se o tuto zemi zajímá mnohem méně než průměr obyvatelstva, dodal Pfarrhofer.
Německo podpořilo pakt OSN o migraci, který odmítá V4 i Rakousko |
Respondenti ale projevili nejednoznačný vztah k Merkelové. Ačkoli v naprosté většině nesouhlasí s jejím migračním kurzem, 49 procent z nich je rádo, že chce zůstat kancléřkou až do roku 2021. Stejný podíl se domnívá, že Německo bez Merkelové ztratí část svého vlivu ve světě.
Jen 39 procent Rakušanů uvedlo, že Německo potřebuje v čele státníky typu rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Tento mladý lidovec patří podobně jako Merkelová k středopravicové části politického spektra, od začátku ale prosazuje tvrdší postup proti migrantům blízký postoji V4. Tu spolu s Českem tvoří Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Nový anšlus veřejně nikdo nechce
Německo dominuje v Evropské unii, shodlo se 71 procent oslovených. Německá politika má také významný vliv na život v Rakousku, míní 53 procent respondentů.
Rakušané odpovídali i na historicky citlivou otázku možného sjednocení s Německem. Výzkumníci se ptali, zda by bylo pro Rakousko lepší, kdyby se stalo součástí Německa a vládlo se mu z Berlína. Odmítavě reagovalo 90 procent dotázaných a pouze tři procenta by nastíněný scénář uvítalo.
Proč Rakousko zmizelo z mapy Evropy |
Rakousko v předvečer druhé světové války připojil k Německu tamní nacistický vůdce Adolf Hitler. Takzvanému anšlusu tehdy většina Rakušanů nejen nebránila, ale více méně jej i podporovala.
Německá špionáž i přezíravost
Zvláštní německo-rakouský vztah, který se odráží i v řadě vtipů, nepoškodila jen migrace. Partnerství německy mluvících zemí pošramotil i špionážní skandál z června 2018. Tehdy Der Standard napsal, že německá tajná služba BND špehovala v Rakousku až 2000 cílů, včetně ministerstev a rakouských firem. Zachycené informace Berlín podle listu předával i Washingtonu.
V prosinci 2018 skončilo Rakousku předsednictví v Radě EU, v rámci kterého bylo poslední velkou akcí fórum EU-Afrika ve Vídni. Na toto setkání pořádané osobně Kurzem však nepřijela nejen Merkelová, ale ani německý ministr zahraničí Heiko Maas.
Česko v roce 2015 iniciovalo sblížení Rakouska a V4. Bývalý náměstek ministra zahraničí Petr Drulák stál u zrodu takzvaného Slavkovského formátu, který má prohloubit spolupráci Vídně, Prahy a Bratislavy. Část českých i rakouských politiků a expertů uvažovala i o přidružení Rakouska k V4.
V Rakousku tento nápad hájila hlavně nyní vládní Svobodná strana Rakouska (FPÖ), kterou většina politologů označuje za pravicově populistickou. V Česku myšlenku podpořil například prezident Miloš Zeman. Kurz ji ale v roce 2017 odmítl.
Market-Institut provedl svůj výzkum pro respektovaný rakouský deník Der Standard. V listopadu a prosinci 2018 vyzpovídal 1297 Rakušanů s volebním právem, kteří alespoň příležitostně sledují politické dění v Německu.
