|
Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) začal s vývojem raketoplánů v roce 1972. Za necelých deset let, 12. dubna 1981, odstartoval první raketoplán Columbia s dvoučlennou posádku ke zkušebnímu letu. Během dalších deseti let přibyly čtyři raketoplány - Challenger, jenž poprvé odstartoval v roce 1982, Discovery s prvním letem v roce 1983, Atlantis o dva roky později a Endeavour, jenž v roce 1991 nahradil Challenger. |
Raketoplán odstartoval se zpožděním
Na palubě Atlantisu, který odstartoval s dvouminutovým zpožděním za svitu zapadajícího slunce a vycházejícího měsíce, je pětičlenná posádka. Ta by měla během jedenácti dnů trvající mise několikrát vystoupit do otevřeného kosmu.
Hlavním úkolem astronautů je připevnit k vesmírné stanici, označované jako ISS, laboratoř Destiny. "Přejeme vám štěstí, abyste ISS dopravili její srdce a duši... a užijte si to," popřál kosmonautům v Atlantisu hlavní letový dispečer Mike Leinbach.
V době startu, který velitel raketoplánu Kenneth Cockrell označil za vzrušující, se vesmírná stanice ISS vznášela nad severním Atlantikem východně od Newfoundlandu.
První stálá posádka ISS se o startu raketoplánu dozvěděla hned, jak se Atlantis dostal na oběžnou dráhu. "Už jsou na cestě," hlásilo kontrolní středisko mise, která nese označení
STS-98, veliteli tříčlenné posádky ISS Billu Shepherdovi. Raketoplán s posádkou, který měl původně odletět už 18. ledna, dorazí k ISS v pátek.
Raketoplán je složen ze tří částí. Vlastní raketoplán tvaru letadla s kabinou pro posádku a nákladovým prostorem pro vynášení různých materiálů, přístrojů nebo zařízení na oběžnou dráhu. Skládá se z více než 2,5 milionu částí, 370 kilometrů kabelů a více než 27 tisíc izolačních destiček a tepelných vložek. Před vypuštěním váží asi dva miliony kilogramů. Během prvních osmi a půl minut letu se spotřebuje více než 1,59 milionu kilogramů pohonných hmot. V této době raketoplán akceleruje z nuly na rychlost přibližně devětkrát vyšší než výstřel z pistole, což představuje 28002,6 kilometru za hodinu. Při startu spotřebují dvě rakety na tuhý pohon každou sekundu více než deset tun paliva a vyvinou sílu rovnající se síle 14700 lokomotiv. Teplota uvnitř hlavních motorů dosahuje 3315,6 stupně Celsia.
Destiny není jen laboratoř
Zařízení Destiny za téměř jeden a půl miliardy dolarů je velké jako autobus a bude služit jako čtvrtá místnost stanice. Kosmonauti by zde měli v budoucnu provádět nejrůznější pokusy.
Podle vědců NASA se jen letos v laboratoři uskuteční na třicet experimentů. Naplno by se měla činnost modulu rozjet během pěti let. Výzkumy, které jsou pro ni plánovány, se budou týkat tekutin a jejich chování v prostředí mikrogravitace, kovů a rostlin. NASA také douhá, že se dozví více o dopadech kosmické radiace a stavu beztíže na lidský organismus.
| Modul Destiny je dlouhý 8,4 metru, 4,3 metru široký a váží 14 tun. Je sestavený ze 415 tisíc součástek a 42 kilometrů drátů a kabelů. Jeho součástí je třináct počítačů. |
Laboratoř Destiny je první z nejméně tří kosmických výzkumných modulů, které má v budoucnu ISS mít. Hovoří se ale i o tom, že podobných zařízení bude na modulu šest.
 Raketoplán Atlantis startuje do kosmu u k Mezinárodní vesmírné stanici. Během jedenáctidenní mise tam má umístit výzkumnou laboratoř Destiny, 8. února 2001 |
