Mise Atlantisu byla o den delší
Mise raketoplánu Atlantis k Mezinárodní kosmické stanici, která začala 8. září a měla trvat 11 dní, byla prodloužena o jeden den. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) počítal s možným prodloužením letu již před startem raketoplánu. Nyní
usoudil, že vesmírný koráb má dostatek paliva k tomu, aby se vrátil zpět na Floridu až 20. září.
Sedmičlenná posádka, kterou tvoří i dva ruští kosmonauté, přepravila do Mezinárodní kosmické stanice (ISS) téměř dvě tuny materiálu z raketoplánu a zásobovací rakety Progress, která je připojena k mezinárodní stanici.
Kosmonauté pracovali ve vesmíru
Dva členové americko-ruské posádky raketoplánu Atlantis Edward Lu a Jurij Malenčenko opustili brzy 11. září ráno palubu raketoplánu, aby navázali spojení mezi moduly Mezinárodní kosmické stanice (ISS).
Kosmonauti se vrátili na Atlantis o něco dříve, než experti plánovali. Místo šesti a půl hodiny trval jejich pobyt ve vesmíru jen šest hodin a 14 minut. "Byl to úspěch, všechny plánované úkoly se podařilo splnit," řekl zástupce amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Úkolem kosmonautů ve vesmíru bylo propojit kabely modul Zvězda s dalšími dvěma moduly ISS - Zarjou a Unity. Propojení má umožnit přenos energií a dat mnezi moduly.
Kromě toho měla dvojice kosmonautů umístit vně obytného komplexu magnetometr, který ISS umožní orientaci vůči zemskému severnímu polu.
Pondělní výstup byl už šestým pobytem, který v souvislosti s budováním ISS podnikli různí kosmonauti ve volném prostoru.
Atlantis se spojil s ISS v neděli ráno
Americký raketoplán Atlantis, na jehož palubě je sedm kosmonautů, se v neděli ráno spojil s Mezinárodní kosmickou stanicí. Atlantis odstartoval v pátek odpoledne z Kennedyho vesmírného střediska na floridském Mysu Canaveral k jedenáctidenní misi na oběžné dráze kolem Země.
Cílem letu, bylo dopravit na dosud neobydlenou Mezinárodní kosmickou stanici další zásoby a vyložit náklad ruské kosmické lodi, která je už u komplexu zakotvena.
ISS je společným dílem šestnácti států
Mezinárodní kosmická stanice se zatím skládá ze tří modulů, dvou ruských a jednoho
amerického, který byl nazván Unity.
Zatímco na stavbě vůbec prvního modulu Zarja se finančně podílely USA, druhý - Zvězda - je čistě ruský příspěvek a byl dopraven na oběžnou dráhu se zpožděním až letos v červenci. Orbitální komplex je společným dílem šestnácti států a definitivně má být dokončena v roce 2005.
Raketoplán měl pouze dvě minuty startovacího času
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) měl pro vypuštění raketoplánu Atlantis startovací "okno" trvající pouze dvě a půl minuty, což je dosud nejkratší doba v celé dvacetileté historii vypouštění raketoplánů. Ty totiž mají obvykle k dispozici asi desetiminutovou lhůtu, během níž musejí odstartovat, aby se dostaly na správnou oběžnou dráhu kolem naší planety.
Kratší startovací "okno" podle expertů vedlo nejen k úsporám paliva, ale rovněž má otevřít nové možnosti v případě potíží na oběžné dráze.
Start Atlantisu je už 99. misí amerických raketoplánů.
