INFOGRAFIKA:
Kennedyho vesmírné středisko
Atlantis odstartoval v 17:15 SELČ. Zhruba dvě minuty poté se od raketoplánu oddělily dvě pomocné startovací rakety, po více než osmi minutách hlavní palivová nádrž.
Necelých devět minut po startu Atlantis vstoupil na oběžnou dráhu. Již minutu po startu dosáhl rychlosti téměř 6000 kilometrů v hodině. Když vstupoval na oběžnou dráhu Země, letěl rychlostí 27 360 km/h.
"Všechny systémy fungují normálně," uvedl Kyle Herrin, komentátor z NASA. Po vstupu na orbitu raketoplán zažehl dva své motory, které slouží pro manévry v kosmu a začal směřovat k ISS. U ní by měl přistát v pondělí ve 12:46 SELČ, zpátky na Zemi by se měl vrátit za jedenáct dní.
Cílem mise je obnova prací na dostavbě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Práce byly přerušeny po katastrofě raketoplánu Columbia, který se rozlomil v únoru 2003 při sestupu do atmosféry. Sedm astronautů tehdy zemřelo. - více zde
Od této katastrofy NASA vypustila do kosmu pouze dvakrát raketoplán Discovery, v roce 2005 a 2006. Cílem těchto misí bylo výhradně prověření bezpečnostních opatření, která kosmická agentura po pádu Columbie přijala. - více zde
Start nebyl úplně bez problémů
Na start dohlíželo více než 100 kamer. Pátraly zejména potom, zda neodpadly kousky izolační pěny z vnější palivové nádrže. Právě ty stály za katastrofou Columbie a potíže způsobily i při minulých dvou misích raketoplánu Discovery. První zjištění ale zatím neukazují, že by k tomu tentokrát došlo.
Experti nicméně při startu zaznamenali problém na chladícím zařízení, nejde však prý o nic významného. Dobře naopak fungovala palivová čidla v nádrži, která způsobila odklady startu v minulých dnech.
Raketoplán veze stavební díly a energii
Atlantis veze na oběžnou dráhu 16 tun zásob a stavebních dílců, které mají ISS rozšířit. Mezi nimi jsou mimo jiné dva moduly označované P3/P4 se slunečními bateriemi, solární anténa či generátor.
Posádku raketoplánu tvoří pět Američanů a jeden Kanaďan. Velitelem je Brent Jett, druhým pilotem Chris Ferguson. Na palubě jsou dále čtyři specialisté: Joe Tanner, Dan Burbank, Heidemarie Stefanyshynová-Piperová a Kanaďan Steve MacLean.
Během mise, která by měla skončit 20. září, mají v plánu tři výstupy do volného kosmického prostoru. Trvat by měly kolem šesti a půl hodiny a astronauti by při nich měli na ISS připevnit zařízení na výrobu elektrické energie z energie solární.
Start se měl původně uskutečnit 27. srpna. NASA jej ale opakovaně musela odložit kvůli nepřízni počasí a technickým potížím, naposledy v pátek, pouhých 45 minut před plánovaným startem. - více zde
Kdyby NASA musela odložit i dnešní start, znamenalo by to, že raketoplán by se do kosmu vydal nejdříve do konce září. Tehdy by však raketoplán musel být vypuštěn v noci, což NASA dosud odmítala. Pokud by výjimku zamítla, další startovací okno ve dne by se otevíralo až 26. a 27. října.
