Raketa Dněpr byla vypuštěna ve středu, krátce před jedenáctou večerní. Po 74 sekundách od startu se projevily problémy s prvním stupněm nosiče, který se stejně jako druhý stupeň neoddělil správně. Proto se zapojilo havarijní zastavení motorů.
Mezi osmnácti družicemi, které měl Dněpr vynést na oběžnou dráhu, byl i první běloruský monitorovací satelit Belka. Kvůli němu přihlížel startu Dněpru i běloruský prezident Alexander Lukašenko. O tom, jak na pád rakety reagoval, se ruské zdroje nezmiňují.
Trosky Dněpru dopadly na hranici Kazachstánu a Uzbekistánu. Podle představitele ruské kosmické agentury Roskosmos Jurije Nosenka nikoho nezranily.
Dněpr vznikl úpravou balistické střely SS-18 Satan. Ta je nejsilnější ruskou mezikontinentální střelou a může nést několik jaderných hlavic. SS-18 přeměněná na nosnou raketu může na oběžnou dráhu vynést náklad o váze až čtyři tuny. Dněpr ale havaroval už posedmé v éře svého komerčního využití.
