Metnar na twitteru Procházku označil za legendu zpravodajských služeb. Připomněl, že byl prvním ředitelem Vojenského zpravodajství po vzniku samostatné ČR. „Čest jeho památce!“ napsal ministr. Procházka působil také ve vedení Bezpečnostní informační služby (BIS) a stál v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Měl hodnost generálporučíka ve výslužbě.
Procházka se narodil 11. května roku 1927 v rodině ruského legionáře a velitele Hradní stráže za prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Chtěl se stát operním zpěvákem, po otcově smrti nastoupil z úcty k jeho památce na vojenskou akademii, vzpomínal v rozhovoru pro projekt Paměť národa organizace Post Bellum.
Dnes ráno zemřel ve věku 93 let generálporučík Radovan Procházka, legenda zpravodajských služeb a první ředitel Vojenského zpravodajství po vzniku samostatné ČR. Čest jeho památce! https://t.co/2UaQ1kgAFw
Jako operační důstojník u hodonínské posádky Procházka počátkem 50. let spolupracoval s vojenskou skupinou, která předávala informace na Západ. V roce 1951 byl zatčen, brutálně vyšetřován a odsouzen k 15 letům vězení. Prošel jáchymovskými a také příbramskými vězeňskými tábory. Za účast ve vzpouře proti špatné stravě vězňů byl odsouzen na dalších 12 let vězení.
Na svobodu se Procházka dostal až v roce 1964. „Zastavil jsem se, co bejval Stalin, a tam jsem Praze a Hradčanům slíbil, že to takhle stejně nenechám, že se s tím musí ještě něco udělat,“ vzpomínal na svůj návrat domů po propuštění. Až do revoluce v roce 1989 pak pracoval jako kulisák v Národním divadle.
V BIS procházka působil počátkem 90. let jako ředitel organizační sekce. „Takže jsem vlastně stavěl novou zpravodajskou službu,“ vzpomínal. Uvedl také, že jako krycí jméno vymyslel název Úřadu pro zahraniční styky a informace. Vojenské zpravodajství vedl od ledna 1993.
„Když jsem přišel k vojákům, to si dneska nikdo neuvědomuje, tam byl příslušný počet zpravodajských důstojníků Varšavské smlouvy a jeden Procházka jako velitel,“ podotkl pro Paměť národa.
