Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Karadžiće roku 2016 za válečné zločiny odsoudil ke 40 letům vězení, ale Karadžić se odvolal. Poté, co ICTY v prosinci 2017 ukončil činnost, převzal jeho případy orgán zřízený Radou bezpečnosti OSN zvaný Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT).
Právě ten ve středu o Karadžićovi rozhodl. Dal mu doživotní trest. V soudní síni se po vynesení rozsudku ozval jásot, píše server Balkan Insight. K soudní síni v Haagu také přišli pozůstalí obětí srebrenického masakru.
Karadžićův advokát pro agenturu AP uvedl, že jeho klient cítí „morální zodpovědnost“ za válečné zločiny z let 1992 až 1995, ale nesouhlasí s názorem soudu, že nese „osobní kriminální odpovědnost“.
„Politika zvítězila nad spravedlností. Pokud je cenou za svobodu Republiky srbské to, že já sám ztratím svobodu, jsem připraven nést toto břímě,“ vzkázal Karadzić. Podle obhájce také odsouzený „vyzval své příznivce, aby se nezapojovali do žádného násilí“.
Soud údajně došel ke stejnému závěru jako prokuratura, a sice že závažnost spáchaných zločinů je příliš velká na to, aby Karadžić dostal jen čtyřicetiletý trest. Obžalovaný navíc neuvedl žádné polehčující okolnosti a všechny jeho skutky mu byly prokázány.
Karadžić v odvolání poukázal na „věcná a procesní pochybení“, jež podle něj vedla k jeho nesprávnému odsouzení, a navrhoval proto zrušení rozsudku nebo aspoň snížení trestu. To se však nestalo.
Jeden z nejhorších konfliktů od konce 2. světové války vypukl po rozpadu Jugoslávie v březnu 1992. Karadžić se jmenoval prezidentem nezávislé Republiky srbské, části dnešní Bosny a Hercegoviny. S podporou srbského prezidenta Slobodana Miloševiče organizoval pogromy na Muslimy a Chorvaty, kteří obývali stejné území s bosenskými Srby.
Po skončení války se Karadžić třináct let skrýval. Srbská policie ho dopadla v roce 2008. Proces začal v říjnu 2009 a trval téměř 500 dní. Jedenáctibodová obžaloba se týkala především odpovědnosti za masakr ve Srebrenici, při němž bosenskosrbské síly v závěru války v roce 1995 povraždily na 8 tisíc muslimských mužů a chlapců.
Válka se neodehrála, jak jsem chtěl, litoval v závěrečné řeči Karadžič |
Etnické čistky trvaly až do konce roku 1995, než byly přijaty Daytonské mírové dohody. Válka si v Bosně a Hercegovině vyžádala životy více než 100 tisíc lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli ní muselo utéci nebo bylo vyhnáno z domovů. Mnoho bosenských Srbů však dodnes věří, že je Karadžić nevinný a souzení bývalých představitelů Republiky srbské je nespravedlivé.
Chorvatsko, Bosna a Hercegovina i Kosovo verdikt vítají
Chorvatská prezidentka Kolinda Grabar-Kitarovićová popsala verdikt jako konečný rozsudek pro muže, který se pokusil vytvořit „Velké Srbsko“. „Verdikt nemůže vrátit zpět životy desítek tisíc obětí a zmírnit bolest jejich rodin a přeživších, ale musí sloužit jako neustálé varování,“ uvedla pro list Vecernji List. Rozsudek už ocenili i představitelé Bosny a Hercegoviny či Kosova.
Srbská nezisková organizace The Youth Initiative for Human Rights prohlásila, že rozsudek zdůraznil potřebu uznat srebrenický masakr za genocidu.
Dali mi motyku a nařídili kopej si hrob, řekl svědek o Karadžičových jednotkách |
„Srbsko, jeho instituce a představitelé musejí přestat popírat genocidu ve Srebrenici a relativizovat ostatní válečné zločiny v Bosně a Hercegovině, konečně přijmout deklaraci o srebrenické genocidě a projevit maximální respekt obětem genocidy a válečných zločinů v Bosně,“ napsala.
Vukota Govedarica, předseda bosenskosrbské opoziční Srbské demokratické strany, kterou Karadžić založil ještě před válkou, středeční verdikt naproti tomu odsoudil jako „politický, nepodložený a skandálně neférový“. Tribunál v Haagu pak podle serveru Balkan Insight nazval „primárně politickou institucí, která pokračuje v satanizaci srbského lidu“.