Za osm měsíců tohoto roku dokonce zaznamenali o třetinu více úmrtí kvůli drogám než za celý minulý rok. To na předávkování v Praze zemřelo přes sto lidí, roste i počet uživatelů návykových látek.
Město o této kritické situaci ví, přesto se radní už několik měsíců nedokáží shodnou na tom, jak by se proti drogám mělo bojovat.
Již čtyřikrát odmítli liberální protidrogovou koncepci na příští čtyři roky, kterou vypracoval náměstek primátora Otto Kechner (ČSSD). Ten tvrdí, že prozatím poslední návrh z tohoto týdne projde. "Podařilo se nám najít optimální rovnováhu, již jen dolaďujeme," řekl v pátek Kechner. Přiznal však, že někteří radní dávají jednoznačně přednost primární prevenci, tedy školení a aktivitám pro volný čas dětí a mládeže než k práci s již drogově závislými.
Ukazuje se, že spor dvou koncepcí, tedy liberální a represivní mezi radními tak pokračuje. Zastáncům tvrdého kurzu se především nelíbí, že Kechnerova strategie počítá i se vznikem aplikačních středisek, takzvaných šleháren, kde by byli narkomani pod dohledem lékařů a dostávali by od nich i drogy.
"Nelíbí se mi, že se tam znovu objevují "šlehárny", a není tam kladen důraz na primární prevenci. Ta by měla být mnohem více posílena," prohlašuje například Rudolf Blažek(ODS), radní pro bezpečnost. "Musíme mladým vysvětlovat, proč se nestat závislými. Rozdávat stříkačky a zřizovat aplikační centra, to je už následek. Město pomáhá narkomanům dost, ročně na to vynakládá asi čtrnáct milionů," dodává Blažek.
Otto Kechner naproti tomu hodlá šlehárny nadále podporovat a v návrhu je ponechat. "Například v Hamburku taková centra fungují bez problémů. Důležité je, aby to nebyla obyčejná šlehárna, ale aby tam pracovali lékaři a sociální pracovníci," říká Kechner. Domnívá se, že existence šleháren by nijak nezahýbala pražskou drogovou scénou. "Je to spíše politický spor," míní.
Policisté jsou však přesvědčeni, že jakmile se šlehárny ve městě objeví, začnou se kolem ní ihned objevovat dealeři drog. "Na takové zařízení se jistě navážou dealeři drog, navíc něco takového nejde dohromady s nynější legislativou, protože už samo držení drogy je hodnoceno jako protiprávní jednání," odmítá tato zařízení například šéf republikové policie Jiří Sellner.
Za vznik aplikačních center se však vyslovuje Simona Sedláčková z organizace Drop In, které s drogově závislými pracuje. "Je velmi důležité, aby závislí lidé nemuseli zalézat do sklepů a parků a mohli si v uzavřeném prostoru drogu aplikovat, bez zvědavých očí lidí, kteří se jich bojí, i bez toho, aby je pozorovaly malé dětí. Narkomani o tyto místnosti skutečně stojí," soudí Sedláčková.
O tom jestli se šlehárna ve městě objeví nebo ne rozhodnou radní zřejmě v samostatném hlasování, které nebude součástí hlasování o celkové koncepci protidrogové politiky města. Šlehárna však není jediným problémem, který přijetí koncepce zpochybňuje. Ozývá se kritika i systému dotací na projekty priomární prevence. "Vypisujeme protidrogové granty, řešíme protidrogovou prevenci, ale zatím nemáme koncepční dokument. Tou koncepcí přitom zavážeme město do roku 2005," podotýká Rudolf Blažek.
Předkladatel návrhu protidrogové koncepce Otto Kechner to včera připustil. "Zatím se nám nedaří překopírovat naše cíle do praktických kroků. "Musíme více spolupracovat s městskými částmi i se školami," uvedl.
 Takzvaná šlehárna, místo, kde by narkomani dostávali náhražku drogy, rozděluje radní. Někteří z nich by nejraději takové zařízení zrušili. (1. listopadu 2001) |
 Takzvaná šlehárna, místo, kde by narkomani dostávali náhražku drogy, rozděluje radní. Někteří z nich by nejraději takové zařízení zrušili. (1. listopadu 2001) |
