Novoměstské technické služby platí dnes za uložení tuny odpadu na bukovské skládce pět set šedesát korun. "Po zdražení se bude za tunu uloženého odpadu účtovat až sedm set třicet korun," odhadl novoměstský starosta Josef Sokolíček.
Záměru ukládání odpadů do lomu však zatím nejsou nakloněni pracovníci příslušného orgánem ochrany přírody, kterým je referát životního prostředí žďárského okresního úřadu. Podle vedoucího referátu Josefa Homoly však nikdo úřad s daným záměrem ještě neseznámil. "Z dokumentace jsem neviděl ještě ani čárku. Jestli však takový záměr Nové Město má, je jisté, že nezapadá do okresní koncepce hospodaření s odpady, kterou jsme zpracovali loni. Nevím o tom, že by si ji zrovna tento investor vyžádal," uvedl Homola.
Podle něj se záměr vybudovat novou skládku vymyká i celoevropskému trendu. "Evropské normy upřednostňují spalování, ne skládkování. Ovšem dokud není dokumentace s patřičnými autorizacemi odborníků na stole, je těžké něco posuzovat," uzavřel Homola. Doplnil, že s vybudováním skládky souvisí důkladný hydrogeologický průzkum, který předchází územnímu řízení i stavebnímu povolení. Pokud odborníci zjistí nevyhovující podklad, bude muset být případná skládka zajištěna izolační fólií. To by ovšem skládkování prodražilo.
Podle starosty Sokolíčka je však ekonomická výhodnost skládkování odpadků jednoznačná. "Skládkování se pro obce stává mimořádně zajímavým artiklem. Tady se po čtyřiceti letech těžby přímo nabízí dostatečná jáma ke zpětnému zaskládkování. Je to samozřejmě moje vize, muselo by se to zainvestovat patnácti či dvaceti miliony, ovšem pak je možno dalších třicet čtyřicet let ukládat v lomu tuhý komunální odpad z celého okolí," míní starosta, podle něhož by tak do městské pokladny za každou tunu uloženou v katastru obce mělo jít sto padesát až dvě stě korun. "To je samozřejmě nezanedbatelný přínos," shrnul Sokolíček.
Starosta je přesvědčen, že by skládka neměla životní prostředí nijak ohrozit. "Technologie ukládání po vrstvách jsou na takové ekologické úrovni, že nehrozí žádné znečištění či únik nebo zkažení ovzduší. Samozřejmě jsem si vědom, že se setkáme s nesouhlasem těch, kteří mají kolem parcely či chatky. Ale to už je lidem vlastní, všichni chceme pěkné silnice a benzinové pumpy, ale ne blízko naší zahrádky či domku," podotkl šéf radnice a dodal, že žádné hlasy z okolí lomu se zatím neozvaly.
Ani podle zaměstnanců lomu by případná skládka neměla být okolí výrazně na obtíž. "Směrem k městu jsou sice zahrádky, většinou jsou však okolo pole. Blízko je jen jeden dům, kde bydlí osmdesátiletý pán," řekl závodní lomu Antonín Mixla.
Petrovičtí naopak naznačili, že případné větry, které od jihu směřují k městu, mohou obtěžovat právě obyvatele v Novém Městě. "Když foukalo od starého lomu, býval v Novém Městě hrozný vzduch. Jinak je ale skládka věcí města, s námi to nemá nic společného," tvrdil pětašedesátiletý muž z Petrovic, který si nepřál být jmenován.
