Z první, dubnové, vlny průzkumu rovněž vyplývá, že rádio hraje v životech obyvatel Česka stále velmi důležitou roli a během nouzového stavu poslechovost rádia příliš ovlivněná nebyla. Pro tři pětiny obyvatel České republiky se, co se poslechovosti týče, nic nezměnilo.
Zcela poslouchat rádia přestala pouze přibližně dvě procenta oslovených ve věku 12 až 79 let a poslech nějakým způsobem omezilo dalších 10 % dotázaných.
„Mezi osobami, které poslech rádia omezily nebo úplně přestaly, jsou pravděpodobně z velké části řidiči a řidičky, kteří poslouchali rádio primárně v autě cestou do práce a během pandemie zůstali doma s dětmi. Tomu by také napovídal fakt, že se nejčastěji jedná o věkovou skupinu 30-39 let,“ okomentovala zjištění Jana Proboštová z agentury STEM/MARK.
Naopak každý desátý podle průzkumu deklaruje zvýšení intenzity poslechu rádia oproti době před koronavirovou pandemií a s ní souvisejícím vyhlášeným nouzovým stavem. Častěji se jedná o ženy, děti a mladé ve věku 12-19 let a také obyvatele Prahy a Středních Čech.
„Zvýšení intenzity poslechovosti rádia u nejmladších věkových kategorií je velmi pozitivní jev. Přestože se s největší pravděpodobností jedná o přímý následek nouzového stavu, pokud teď poslouchají, i v budoucnu mohou mít tito lidé o rádio větší zájem,“ míní Vladimír Kožíšek z MEDIANU.
Rádio je obecně media typem, kterému lidé poměrně věří, téměř čtyři pětiny posluchačů jsou podle výzkumu přesvědčeny, že změny, které přinesla pandemie koronaviru se rádia nijak nedotknou a poslech rádia během období krize neklesne. Mezi nimi jsou častěji ženy a obyvatele větších měst.
Informace i relaxace
Z dubnové vlny průzkumu rovněž vyplývá, že více než čtyři pětiny dotázaných přisuzují rádiu při informování veřejnosti důležitou roli, u lidí nad 50 let už se jedná dokonce o 9 z 10 posluchačů, ukázal výzkum. Častěji se jedná o ženy a lidi s vyšším vzděláním. Naprostá většina respondentů se pak domnívá, že informace, které rádio nabízí, jsou obsahově dostatečné.
Karanténa posadila Čechy k televizi, rádiu a webům, ukázal průzkum |
Kromě informační role přisuzují posluchači rádiu do značné míry i relaxační roli. „Hudba a pořady v rádiu mohou přinášet klid v komplikované době, rádio také může vhodně doplnit práci z domova, na kterou v době krize přešla řada lidí. Také nepochybně dobře funguje jako kulisa při jiných činnostech,“ vysvětlil Vladimír Kožíšek z agentury MEDIAN.
Téměř polovina oslovených navíc deklaruje, že je pro ně rádio v době krize lepším společníkem než televize. Jedná se především o ženy a obecně posluchače starší než 40 let.
Tato relaxačně-zábavná role rádia v době pandemie se projevuje také v preferencích u programové skladby. Více než dvě pětiny posluchačů odpověděli, že preferují hudbu před zpravodajstvím, jedná se častěji o účastníky průzkumu do 29 let. Dvě pětiny považují obojí za stejně důležité, a informační i relaxační roli využívají stejně, a pouze pro 14 % je důležitější zpravodajství samotné.
V této oblasti se podle autorů průzkumu objevuje zajímavý paradox: zpravodajství zajímá častěji nejmladší věkovou skupinu 12 až 19 let a také tu nejstarší 70 až 79 let.
Nejmladší věková skupina, tedy posluchači mezi 12 a 19 lety, vystupuje podle autorů průzkumu v preferencích u programové skladby obecně velmi vyhraněně, pro více než polovinu je důležitější hudba, pro čtvrtinu zpravodajství a pouze přibližně pětina považuje obojí za stejně důležité.
Průzkum ale zjistil, že většina posluchačů své preference v programové skladbě rádií v době nouzového stavu nezměnila. Více než čtyři pětiny posluchačů totiž uvádějí, že se oproti době před pandemií jejich preference nijak nezměnily. Změnu hlásí zejména ti, kteří rádio podle vlastních slov poslouchají nyní více než před tím.
„Téměř polovina posluchačů je také přesvědčená, že na vysílání není potřeba v současné době nic měnit, ostatní chtějí buď více hudby (28 %), regionálních informací (27 %) nebo více odlehčených, zábavních pořadů (27%),“ uzavřela Jana Proboštová ze STEM/MARK.
Výzkum uskutečnily agentury MEDIAN a STEM/MARK v průběhu dubna 2020. Sběr dat probíhal metodou CATI (telefonické dotazování) a zúčastnili se ho 1003 respondenti ve věku 12 až 79 let. Výzkum je reprezentativní podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.
