Dílnu malého novináře si mohou posluchači pustit až do 14. května každý všední den po 16. hodině. Jednotlivé epizody jsou i na webu Rádia Junior.
Reportáže jsou postavené na výpovědích žáků prvního stupně základních škol, kteří popisují, jak si představují svět v médiích i co si myslí o práci novinářů. Nápad na vznik reportážní série přišel při besedách s dětmi, na kterých Michaela Vetešková představovala svou nejnovější knihu reportážních pohádek s názvem Jak maminka vyprávěla o 20. století. S workshopem, ve kterém děti převezmou roli reportéra, editora, respondenta a tiskového mluvčího, autorka oslovila více než tisíc dětí.
Spisovatelka si na setkáních s dětmi hrála na malé reportéry. „Rozmlouvali jsme spolu, učili se držet mikrofon a ten, kdo měl odvahu, natočil rozhovor třeba se spolužákem nebo paní učitelkou. Některé záznamy byly tak skvělé, že mi přišlo líto je jen tak vyhodit a přetvořila jsem je v něco, co mi v této době dává smysl,“ popsala vznik reportážní série Vetešková.
Tyto materiály by měly posloužit pro samotné děti v rámci mediální výchovy.
Dětské výpovědi doplňují novináři
„Dílna malého novináře přesně zapadá do současného směřování Rádia Junior, a hlavně je to něco, co dnešní školáci potřebují. Je skvělé, že oni sami dostávají v reportážích prostor a že natáčení zní skutečně autenticky,“ uvedl šéfredaktor Rádia Junior Tomáš Vacek.
„Novinář v rozhlase vlastně rozhlasuje zprávy v rádiu,“ vysvětloval jeden z žáků ze základní školy v Plzni. „Já si myslím, že správný rozhlasový novinář musí umět mluvit, aby mu lidi rozuměli a aby nekoktal a nebál se toho,“ dodalo další z dětí.
Dětské výpovědi v reportážích doplňují přímo novináři z Českého rozhlasu, kteří vše detailně vysvětlují. „Zprávař by měl mít přehled o tom, co se děje doma i ve světě. Pak už je to hra se slovy i intonací, protože ve zpravodajství je důležité umět zprávu i správně přečíst tak, aby tomu posluchač rozuměl hned napoprvé,“ vysvětlila například v jednom díle redaktorka Českého rozhlasu Kateřina Causidisová.
