Po několika týdnech práce ji radost přešla. "Věděla jsem, že to nebude jednoduché, ale to, co mě v práci čekalo, bych nikomu nepřála." Z původních osmihodinových směn se staly deseti-, dvanácti- i čtrnáctihodinové.
Když si Marie přišla za vedoucí stěžovat, že nemůže chodit domů místo ve tři v osm, nepochodila. "Zaplaceno jsem dostala jen osm hodin s tím, že jsem svoji práci měla za tu dobu stihnout." Nestihla to za dva měsíce nikdy, stejně jako dalších šest kolegyň, které supermarket vyhodil.
| Úřady mnoho nezmohou |
|
Čeho se také dopouštějí zaměstnavatelé Co dělají úřady |
Zkusila dva obchody, bylo to podobné jako v supermarketu. "První šéf mi sdělil, abych počítala s tím, že zhruba tři dny v týdnu zůstanu o pár hodin déle, ale bez zaplacení. Ve druhém obchodě mi naznačili, že když se bude dařit, tak k výplatě dostanu i pár stokorun na ruku. Možná." Marie, která odmítá zveřejnit své celé jméno, to vzdala.
Je jednou z mnoha, které odradí chování zaměstnavatelů tak, že na hledání práce rezignují. V Ostravě, která je suverénně na prvním místě celostátního žebříčku nezaměstnanosti, eviduje úřad práce tisíce podobných případů. "Zejména ti menší zaměstnavatelé nevyplácejí včas mzdy, neplatí přesčasy, nezajistí základní hygienické podmínky," říká psycholožka ostravského úřadu práce Jitka Hodáňová.
Mnozí zaměstnavatelé podle ní dobře vědí, že zaměstnanci na nerovné a často i protiprávní podmínky přistoupí. Jak by ne, podle odhadů úřadu práce má být letos v Ostravě bez zaměstnání až dvacet sedm tisíc lidí. "Lidé, kteří hledají práci i roky, se snaží ve všem vyhovět, když jim konečně někdo zaměstnání nabídne," říká psycholožka.
Kdo špatné podmínky a zacházení nevydrží, často pak na další práci rezignuje. "Mnozí se do evidence nezaměstnaných vracejí s úlevou. Některé příběhy jsou opravdu otřesné," říká psycholožka. Kontroloři ostravského úřadu práce v roce 2000 zjistili, že jen zhruba šestnáct procent z kontrolovaných zaměstnavatelů dodržuje pracovněprávní předpisy. Loňské kontroly, které byly zaměřeny právě především na malé a střední zaměstnavatele, dopadly ještě hůře.
"Jen necelá desetina zaměstnavatelů se chovala k zaměstnancům podle předpisů," říká vedoucí kontrolního odboru úřadu práce Eva Bartoňová. Přestupků, které by zaměstnancům nemusely vadit, bylo minimum.
Eva Bartoňová tvrdí, že mnozí zaměstnanci pracují v kvalifikovaných a náročných profesích za minimální mzdu, při výpovědi nedostávají potvrzení o zaměstnání, není jim proplácena dovolená. "Kdybychom chtěli zkontrolovat všechny zaměstnavatele v Ostravě, trvalo by to třicet let," říká Bartoňová.
Ředitel ostravského úřadu práce Zdeněk Prouza to potvrzuje. "My návyky a etiku zaměstnavatelů nezměníme, to bychom se ukontrolovali. Dokud například pořádně nebudou fungovat řemeslné cechy nebo povinná účast v podnikatelských komorách, mnoho se asi nezmění," připouští.
Ale něco se prý přece jenom mění k lepšímu. "Lidé, ke kterým se zaměstnavatel chová protiprávně, víc bojují za svá práva," říká ředitel Prouza. Kontroloři úřadu například v poslední době mnohem častěji nekontrolují jen namátkově, ale jdou najisto poté, co se jim ozvali nespokojení zaměstnanci.
Podobné je to i v případech, kdy zaměstnavatel nevyplácí lidem výplaty, protože je nesolventní, ale do konkurzu se mu v žádném případě nechce. "Lidem, kteří prokážou, že nedostali výplatu, ukážeme, jak podat na nesolventního zaměstnavatele návrh na konkurz, jenom k soudu už je za ručičku nevodíme. I tak nám přicházejí děkovné dopisy," říká vedoucí ekonomického odboru úřadu práce Petr Nedělník.
Ostravský podnikatel Petr Pánek, který ve své stavební firmě SEP zaměstnává desítky lidí, uznává, že zaměstnavatelé nemají zrovna dobrou pověst. "Slýchám poznámky, že soukromníci jsou vydřiduši. Dokážu si ale představit situaci, kdy majiteli firmy někdo nezaplatí za zboží a on má dvě možnosti: buď oddálí lidem o pár dní výplaty a pokusí se šetřit třeba i na bezpečnostních pomůckách, nebo firmu zavře," říká Pánek.
I ze své vlastní zkušenosti poznal, že někdy musí zase leccos strpět zaměstnavatelé. "Zrovna teď zaměstnávám v dílně třicet lidí, ale fakticky jich pracuje jen třináct," říká Pánek. Ostatní jsou například na nemocenských. "Přijdou na dva dny do práce a zase zmizí. Když pošleme kontrolu, stěžují si, že onemocněli ve firmě."
| Ministerstvo: Víme to, ale víc dělat nemůžeme |
|
Ministerstvo práce ví, že se chování některých firem k lidem se vzrůstající nezaměstnaností zhoršuje. "Zpřísňujeme kontroly. Přibývá zpráv, že podmínky, v nichž jsou někteří lidé nuceni pracovat, jsou neúnosné. Nemáme však mnoho možností, jak tomu zabránit," říká vrchní ředitel ministerstva práce Jan Kasnar. Nemůžete přece jen přihlížet. Co proti tomu podniknete? Pokuty jsou často spíš symbolické. Pro nadnárodní obchodní řetězec je pár desítek milionů zanedbatelnou částkou. Neměly by se postihy zvýšit? V Německu nebo ve Francii by si zaměstnavatelé takové chování nemohli dovolit... Česká sociální síť je velmi štědrá. Pro lidi, kteří pracují za mizerných podmínek a nízký plat, je tak výhodnější zůstat doma na dávkách. To je pro daňové poplatníky dost drahá záležitost. Neměli byste přece jen přitvrdit v postizích nekorektních zaměstnavatelů? |
