Mnohé úseky, kde lze obvykle dopravní hlídku potkat, jsou mezi řidiči notoricky známy. A přesto se na ně policisté neustále vracejí. Proč? Opravdu si vybírají k rychlostním kontrolám výhradně přehledná a méně riziková místa, kde nasbírají co nejvíce pokut?
Když si nedávno dopravní policisté stěžovali na malé pravomoci, odbyl je místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera krátce: "Na zvyšování své prestiže mohou sami dbát i bez výrazných legislativních změn. Jde například o to, aby radary nestály tam, kde se vybere nejvíc pokut, ale aby stály v místech skutečně nebezpečných."
Odborníci přiznávají vedení dopravní policie, že na podřízené tlačí, aby hlídali především na rizikových úsecích. "Opravdu se snaží, aby se zaměřovali na nejnebezpečnější přestupky v provozu," říká Václav Špička z Autoklubu, který bezpečnost na silnicích dlouhodobě sleduje. "Ale ne vždy se ta snaha v praxi odráží.
Buď mohou někde měřit rychlost, anebo raději sledovat hromadné návraty z víkendů. Jenomže chytit pacholka, který v koloně aut udělá myšku a případně zaviní řetězovou nehodu, je obtížnější než stát někde za bukem - přesně za rychlostní tabulí - a vybírat pokuty."
Tak tedy: Podle čeho policisté vybírají místa, kde postaví radar? "Pochopitelně rozhodujícím faktorem je nebezpečnost toho místa. Na druhou stranu nemůžeme zastavovat řidiče na křižovatce nebo v nebezpečné zatáčce," říká Josef Tesařík z ředitelství dopravní policie.
Jenže zkušenosti řidičů ukazují, že kontroly stojí i v místech, kde se nikdy žádná havárie nestala. I na to mají policejní šéfové argument. "Na takovém místě se nemusí nutně často odehrávat nehody. Díky tomu, že lidé vědí, že tam často měříme, jedou opatrně, a kolizím se tak předchází," ohrazuje se Tesařík.
Jeho slova potvrzují i řadoví příslušníci. "Chodí nám kupy stížností a my se podle nich opravdu snažíme hlídkovat na problémových místech," říká jeden z pražských dopravních policistů.
Vše ale není bezchybné: Příslušníci sice u svých nadřízených nejsou hodnoceni podle toho, kolik pokut udělí, přesto jsou nuceni "zjednodušovat si život". Odhalování nebezpečných přestupků si totiž žádá čas a ne pokaždé se podaří nadřízeným přinést odpovídající výsledek. "A nějakou činnost vykázat musíme," poznamenává policista.
Skryté měření rychlosti svým policistům loni definitivně zatrhla Velká Británie, v Česku se však zatím o takovém kroku neuvažuje. Podle policie ostatně není ani důvod. Disciplinovaného řidiči skryté měření neomezuje, říká policie, a ti, kteří překračují povolenou rychlost, jsou nejčastějšími aktéry dopravních kolizí.
|
"Opileckou" stezku zná v Pardubicích každý, jen policie ne "Když se potřebuju bez problémů dostat třeba z Chvaletic domů do Pardubic s alkoholem v krvi, volím pokaždé takzvanou opileckou stezku. Nikdy se nestalo, že bych měl jakékoli problémy s dopravní policií," usmívá se řidič, který si pochopitelně nepřeje zveřejnit jméno. "Stezku budu určitě ještě několikrát potřebovat, tak proč si dopředu zadělávat na nějaké problémy."
"Cesta mi sice trvá o dost déle než po hlavní, hlavně proto, že asfalt tu je často v dezolátním stavu, ale o rychlost přece nejde," vysvětluje výhody zajížďky muž, který stezku sám několikrát využil. Nejvíce opilců se na stezku vydává zpravidla v sobotu večer, kdy ve vesnicích u Pardubic zavírají první hostince. Pak není nic výjimečného, když za volant usedne řidič, který má v krvi několik promile alkoholu. Na začátku září například sjel v sobotu okolo desáté hodiny večer nedaleko Svojšic, které jsou přibližně v polovině opilecké stezky mezi Chvaleticemi a Pardubicemi, do potoka řidič Škody Forman, který měl v krvi přes tři promile alkoholu. Výjimečné nejsou na této trase ani smrtelné nehody. Když dvacetiletý řidič nezvládl mezi Morašicemi a Litošicemi zatáčku a při nárazu do stromu zabil o dva roky mladšího spolujezdce, naměřili mu policisté v krvi jeden a půl promile. "To se tu jezdí s alkoholem v hlavě opravdu hodně. Ale ještě jsem od nikoho neslyšel, že by mu koledu zkomplikovala policejní hlídka," dodává muž, který má na trase rekreační chalupu. Přestože je trasa mezi pardubickými řidiči proslulá, zmínka o ní se k policii prý ještě nedonesla. "Kdyby někdo z policistů zjistil, že se tamtudy jezdí s alkoholem v krvi, nedovolil by si to nechat bez odezvy," tvrdí zástupce šéfa pardubické dopravní policie Václav Bašta. Zároveň nevylučuje, že se lze jeho mužům vyhnout. "Zaleží to na místní znalosti. Osobně znám okres Pardubice natolik dobře, že bych dokázal po účelových komunikacích projet celý region, aniž bych potkal policistu. Takové cesty jsou v každém kraji, v každém okrese." |
